Levhartí holčička Mia se připravuje na stěhování
Už jen chvilku mohou návštěvníci vidět malou Miu v pavilonu šelem olomoucké zoo. Tato samice více než vzácného levharta mandžuského, která se narodila 15. února, se v pondělí vydá na svou velkou cestu.
Ne sice dlouhou, ale za to s velkou změnou. Spolu se svou maminkou se stěhuje do nově vniklého pavilonu levhartů mandžuských. Se změnou působiště souvisí i její konktaktnost vůči lidem. „Dnes žrala Miuška maso z ruky naposledy. Je už velká a bude lépe, když do jejího života šelmy dále nebudeme zasahovat. V novém pavilonu ji čeká modré nebe nad hlavou a jistě i modré z nebe. Je totiž nejen vzácná, ale i úžasně hodná,“ sděluje ošetřovatelka Dana Reisigová.
Chov v Zoo Olomouc
Česká republika měla v chovu mandžuských levhartů výjimečné postavení. V zoologické zahradě v Praze se ve své době nacházelo nejvíce čistokrevných zakladatelů mimo území Ruska. Jako druhá s jejich chovem započala právě Zoo Olomouc - v roce 2001 k nám z Prahy přišla samice Atas. V lednu 2005 pak současný chovný samec Edward. Než si na něj jeho partnerka Izabela „zvykla“, trvalo to téměř rok. Jejich letošní Mia je celkem 11. úspěšně odchované mládě v olomoucké zahradě. V současné době chová Zoo Olomouc 3 samice (Atas, Izabela, Mia) a jednoho samce (Edward). Množství zvířat v zajetí několikanásobně převyšuje jejich počet v přírodě. V roce 2007 se chovalo v evropských a ruských zoo celkem 129 levhartů, 86 pak v amerických.
Život ve volné přírodě
V přírodě se levhart vyskytuje pouze na Dálném východě, kde obývá nedotčené lesy. Podle průzkumů mezinárodních organizací se za poslední léta se jeho stavy zvýšily na 32 jedinců. Toto číslo vzešlo na základě metody sledování zanechaných stop ve sněhu. Pro zachování druhu by však bylo nutné, aby stálá populace čítala alespoň 100 zvířat. Vážnou hrozbou pro levharty je pytláctví, ale i lesní požáry, nebo těžba dřeva a nerostných surovin.
Levhart mandžuský je velká forma levharta skvrnitého. Zbarvení má světlejší s velkými rozetami. K dalším rozpoznávacím znakům patří dlouhý, hustě osrstěný ocas a šedě zbarvené oči. V jeho domovině v zimním období klesají teploty hluboko pod bod mrazu. Nejčastější kořistí levharta se stávají jelen, srnec, nepohrdne ani zajícem. Na lov se vydávají obvykle v noci. Nejprve se k lovenému zvířeti připlíží, poté zaútočí. Pak si kořist odnáší na skryté místo, někdy s ní vylézá i na stromy.
Zajímavosti
Ruské zoo v čele se zoo v Novosibirsku podnikají veškeré kroky pro reintrodukci, vypouštění zvířat zpět do přírody. Olomoucká zoo se do ní zapojila v roce 2005 poskytnutím jednoho levharta.