Lidé ve věznici na Pankráci vzpomněli více než tisíc obětí, které tam popravili nacisté
U příležitosti výročí Pražského povstání se dnes ve Vazební věznici na Pankráci konalo pietní shromáždění. Nacisté tam za války popravili přes tisíc lidí.
Pankrácká sekyrárna byla za druhé světové války vyšetřovací věznicí gestapa a zároveň jediným oficiálním místem poprav u nás.
„Byli sem naváženi lidé, kteří následně pokračovali třeba do německých věznic nebo do koncentračních táborů, ale také se zde i popravovalo,“ říká mluvčí pankrácké věznice Jiří Dolejší. O život na gilotině přišlo přes tisíc lidí, z toho 155 žen.
Příspěvek o pietě za oběti nacismu ve věznici na Pankráci natočila redaktorka Lída Křesťanová
Podle Dolejšího se lidé na popraviště dostali například za hospodářskou činnost nebo přechovávání takzvaně závadné osoby. „Nebo nějakou činnost proti nacistickému režimu,“ dodal.
Dnešního pietního shromáždění se zúčastnil také Ladislav Bergmann ze Sdružení bývalých politických vězňů. Ten byl za 'protistátní činnost' na Pankráci v roce 1951 vězněn komunistickým režimem.
„Jednak je to vzpomínka na to, co tady člověk prožil coby mladík, protože mě zavřeli, když mi bylo 19 let. Tady jsem strávil asi tři měsíce ve vyšetřovací vazbě. Já jsem soustřeďoval zbraně a zúčastňovali jsme se akcí proti komunismu,“ poznamenal.
V současné době je na Pankráci 1028 vězňů. Za nacistické okupace jich bylo až 3500. Podmínky proto byly podle Dolejšího velmi špatné. „Momentálně musíme dodržovat čtyři metry čtvereční na jednu osobu,“ uvedl Dolejší.
Provoz pankrácké sekyrárny byl zahájen 5. dubna 1943, kdy bylo popraveno prvních pět odsouzených. Posledních pět vězňů tam přišlo o život 26. dubna 1945.
Ještě před koncem války vězeňští dozorci gilotinu rozebrali a její části i se samotnou sekyrou hodili z Karlova mostu do Vltavy.
