Lidoopi v krizi středního věku
Krizí středního věku zřejmě netrpí jen lidé. Její příznaky vědci objevili také u šimpanzů a orangutanů chovaných v zajetí.
Náš pocit pohody a štěstí se v průběhu života mění. V mládí je vysoký, ve středním věku klesá a ve stáří se opět zvyšuje. Tato křivka ve tvaru velkého U je dobře známá, ale o jejích příčinách to neplatí. Z takzvané krize středního věku, která může člověka postihnout zhruba mezi 35. a 50. rokem, současné teorie obviňují především ekonomické a sociologické tlaky ve společnosti. Psycholog z Edinburghské univerzity Alexander Weiss se však rozhodl zjistit, jestli se jí neúčastní také biologické faktory, které člověk sdílí s ostatními lidoopy. Jeho studie, na které se podíleli vědci z dalších zemí, si plně zaslouží označení nekonvenční. Přesto vypovídá o tom, že krizi středního věku pravděpodobně znají i naši nejbližší příbuzní.
Studie, na které spolupracovali vědci ze Spojených států, Japonska a Německa, se „zúčastnilo“ 336 šimpanzů a 172 orangutanů. O míře jejich štěstí a pohody (well-being) vypovídali lidé, kteří je dobře znali – ošetřovatelé, vědci i dobrovolní pracovníci. Vědci využili modifikované dotazníky pro lidi, v nichž se zaměřili na převládající náladu zvířete, na to, jakou radost mu přináší sociální život, a jak je úspěšné v plnění svých cílů – například v získávání potravy. Součástí dotazníku byla i otázka, jak šťastný by byl člověk, kdyby se na týden ocitl v kůži konkrétného lidoopa. Může nám to připadat úsměvné, ale předchozí studie prokázala, že hodnocení různých ošetřovatelů se u stejného lidoopa dobře shodují.
Analýza dotazníků odhalila, že u lidoopů se dá vysledovat stejná křivka ve tvaru U jako u lidí. Nejméně v pohodě se šimpanzi a orangutani zřejmě cítí mezi 20. a 30. rokem života, což odpovídá lidskému střednímu věku. Pokud jsou závěry studie správné, znamená to, že krize středního věku má spíše biologický než sociologický původ. Svou roli zde může hrát hladina hormonů i změny mozku spojené s věkem. Není také vyloučené, že nespokojenost ve středním věku je z evolučního hlediska výhodná – třeba tím, že postiženého jedince stimuluje k hledání nových partnerů.
Zdroj: PNAS
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
