Lyžování ve dvou je pro handicapovaného Patrika Hetmera nutnost. Jak našel svého traséra?

2. únor 2018

Pro zrakově handicapovaného závodníka je trasér, který s ním projíždí trať, klíčovou osobou. Jak se ale takový trasér vůbec hledá? Někdy zapracuje náhoda a štěstí.

„Byl to asi osud a jsem za to rád,“ říká o svém trasérovi Patrik. S Miroslavem Máčalou se znají už od dětství. Když se Patrik v sedmi letech přestěhoval do Luhačovic, bylo to zrovna do stejné ulice, ve které bydlel Mira. A tak začalo velké přátelství, které trvá dodnes.

Závodně lyžují poměrně krátce. Napadlo to Patrika, ale Mira byl okamžitě pro. Tehdy jim bylo už třicet let, ale byli zvyklí spolu sportovat už od malička. „Ty začátky byly takové zajímavé,“ přiznává Miroslav, „ale řekl jsem mu rovnou, že do toho jdu.“

Olympijský rok 2018

Jiného traséra by si Patrik asi ani nepřál. Mira byl první volba. „Vím, že mu můžu stoprocentně věřit,“ vysvětluje své důvody. Důvěra je zásadní. Trasér totiž slouží jako zdravé oči slabozrakého lyžaře.

Dotáhnout to až na paralympiádu se ale každému nepodaří. Důležité je také velké úsilí a ambice. Ty dvojici neschází. „Hecujeme se furt. Když jsme na svahu, když jsme doma,“ prozradil Miroslav. Možná i díky tomu začali svou sezonu pěkně. Koncem ledna vyhráli v Itálii dvakrát třetí místo v superobřím slalomu. Teď je jejich cílem medaile z Koreje.

autoři: lvb , had
Spustit audio