Magazín Leonardo – Neživá příroda

Tvrdost nerostů je kapitola, na kterou každý žák narazí nejpozději v posledním ročníku základní školy. Všechny učebnice přírodopisu ji uvozují Mohsovou stupnicí, jejíž pomocí se dá tvrdost látek posuzovat docela jednoduše bez náročných měření a aparatur.

Je to stupnice relativní, v níž jsou nerosty seřazeny od jedničky do desítky, tedy od nejměkčího po nejtvrdší podle toho, co všechno dokážou poškrábat a jaké rytí samy unesou.

Takovýmto kontaktním experimentováním vznikla stupnice deseti nerostů, kterou se sice neučíme odříkávat s takovou vervou jako třeba vyjmenovaná slova, ale její začátek (mastek a sůl kamenná) a zejména konec (trojici topaz, korund a diamant) si pamatujeme ještě dlouho po ukončení školní docházky.

Z logiky věci by vyplývalo, že topaz podlehne při vzájemném škrábání korundu. Korund diamantu, zatímco diamant jako vůbec netvrdší nerost vyvázne z takového poměřování doslova bez škrábnutí. Jenže se ukazuje, že už to tak docela neplatí.

V roce 2005 se ale podařilo poškrábat i diamant. Rýhu mu způsobil relativně nedávno objevený materiál, kterému se říká fulleren. Nebylo by proto namístě Mohsovu stupnici přepsat? Odpověď na tuto otázku bude hledat Magazín Leonardo.