Mají děti agresivnější bacily?

27. červen 2017

S letními prázdninami načas končí období školkových a školních nemocí. Každý rodič ví, že v dětských kolektivech se infekce šíří velmi rychle a většinou postihují celou rodinu. A co hůř, často se dospělých „dětské“ nemoci drží mnohem déle než jejich ratolestí. Jsou snad „školkové bacily“ agresivnější?


Příspěvky Meteoru 24. 6. 2017
01:42 Člověk starý 300 000 let
11:00 Co se skrývá pod ledem Antarktidy?
24:09 Příběh o zatčení ornitologa
30:14 Mají děti opravdu agresivnější bacily?
37:28 Pálení lékařských knih
42:52 Jak člověk ovládl vodu.

Kritická bývají zejména období chladných měsíců, kdy řádí nejrůznější respirační choroby včetně epidemií chřipek. Pracující rodiče si kvůli věčně nemocným dětem musejí brát volno nebo platit hlídání. Choroby se pak přenášejí na rodiče i hlídací babičky a začarovaný kruh se leckde točí celou zimu i jaro.

Nejsou to bacily, ale viry

Předně je potřeba vyjasnit si pojmy. Přestože v běžné mluvě používáme termín „bacily“, není to správné. Bacily jsou druh bakterií. Malé děti ale většinou ze školek a škol nosí nejrůznější rýmy, kašly, tzv. respirační nemoci, tedy nejčastěji infekce virového původu (na které mj. nezabírají antibiotika).

„To, že si děti přinášejí nemoci z jeslí a školek, je normální, protože v dětských kolektivech se infekce šíří velice rychle. Imunitní systém dětí je tzv. naivní, to znamená, že se většinou s daným patogenem dosud nesetkaly a nemají vytvořené protilátky,“ vysvětlil v Meteoru imunolog prof. Václav Hořejší.

Děti uzdravené, rodiče vyčerpaní

Průběh těchto nemocí se u dětí a dospělých liší. „U dítěte je to většinou primární infekce, se kterou se dosud nesetkalo a reakce imunitního systému tak bývá rychlá a prudká, většinou provázená vysokými horečkami. Brzy ale vzniknou protilátky a dítěti se uleví,“ dodal profesor Hořejší.

Dospělí už mají většinou protilátky z minulosti, proto bývá intenzita jejich nemocí nižší, bez vysokých horeček, zato ale trvají déle. Drží se jich dlouhá rýma, pokašlávání a podobně. Jakoby si imunitní systém dospělého řekl: „V klidu, to už znám, žádný spěch to řešit. To zvládnu“. Rozhodně to ale není tím, že by „školkové viry“ byly v něčem výjimečné, nebezpečnější než jiné viry. To je podle profesora Hořejšího jen legenda.

Utužit imunitní systém

Školkové nemoci se dětem, ale ani jejich rodičům nevyhnou. S tím je třeba počítat. „Je to nutné zlo. Rozhodně si nemyslím, že by to šlo vyřešit cestou nějakých virostatik, tedy léků proti virózám. Množení virů probíhá totiž podobně jako dělení našich vlastních buněk, takže by virostatika mohla mít vážné vedlejší účinky. S dětskými virózami se prostě musíme smířit,“ uzavřel imunolog Václav Hořejší.

Samozřejmě není nutné nad tím jen hořekovat a sedět s rukama v klíně. Imunitu je třeba posilovat, poskytovat dětem i sobě vyváženou zdravou stravu a vyhýbat se stresu.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio