Malého hrabáče vyprovodil na cestu opravdovým zvířecím životem cestovatel Miloslav Stingl

Ve světě už roky nejvydávanější český autor oslaví v prosinci 87 let. Je čestným náčelníkem indiánského kmene Kikapú a jako pracovník Akademie věd navštívil přes 150 zemí všech kontinentů.

Miroslav Stingl přijel do královédvorské ZOO rád a společně s ředitelem Přemyslem Rabasem připil malému hrabáčovi na zdraví.

Příležitost k natáčení si nenechala ujít reportérka Dana Voňková.

Cestovatel Miloslav Stingl a redaktorka Dana Voňková|foto: Štěpán Rusňák

Hrabáč je tak zvláštní, že byl pro něj vytvořen samostatný řád hrabáčů

Hrabáč je poslední přežívající druh z řádu hrabáčů (Tubulidentata) a jeho jediné čeledi hrabáčovitých. Hrabáč byl původně řazen do řádu chudozubých, a to pro svou vnější podobnost s mravenečníkem. Výzkum však prokázal, že si tato zvířata příbuzná nejsou a podobnosti v jejich stavbě těla jsou výsledkem konvergentní evoluce v důsledku adaptace na stejný typ potravy - termity. Z podobných důvodů má hrabáč společné rysy s vačnatými bandikuty. Nejbližší příbuzní hrabáče jsou vyhynulé rody Leptorycteropus a Myorycteropus, nejbližší žijící příbuzní afrosoricidi nebo bércouni.

Hrabáč (Orycteropus afer) je středně velký savec původem z Afriky. Ve starší české literatuře, například v cestopisech Emila Holuba nebo starších vydáních Brehmova Života zvířat je nazýván kuťoš (od slovesa kutat) nebo takaru, což je domorodý název pocházející z oblasti Etiopie. Anglické jméno Aardvark pochází z afrikánštiny a znamená „(pod)zemní sele", jelikož původní osadníci z Evropy ho považovali za zvíře podobné praseti. Ve východní Africe je znám pod svahilským jménem Kukukifiku.

Hrabáč v ZOO Dvůr Králové nad Labem|foto: Jakub Labský

Hrabáč obývá subsaharskou Agriku. V noci běhá po krajině a hledá mraveniště a termitiště, která rozhrabe silnými drápy, čenichem ryje v zemi a dlouhým, lepkavým jazykem vybere vyplašený hmyz.Uvádí se ,že během jedné noci sežere až 50 000 termitů. Den pak spokojeně prospí v podzemní noře.

Hrabáče chová ZOO Dvůr Králové nad Labem od podzimu 2014 v pavilonu Africká savana, sameček se jmenuje Eka, samička Skyla. Ve dvorské zoo se narodilo historicky první mládě hrabáče kapského 13. dubna 2017, vážilo 1,4 kg a měřilo přibližně 40 cm.

První dny prožilo mládě ve speciálním lůžku v zázemí pavilonu pod infra lampou. Jeho chování sledovali ošetřovatelé pomocí kamer. Ti také postupně prodloužovali pobyt mláděte u matky.

V České republice kromě dvorské ZOO chová hrabáče kapského ještě ZOOPraha a nově má jednoho jedince i ZOO Olomouc. Celkově se v evropských zahradách toto zvíře nevyskytuje úplně běžně a častější úspěšné odchovy mláďat jsou záležitostí spíše posledních několika let.

Samec Eka se samičkou Skylou utvořili harmonický pár hned po svém prvním spojení loni v srpnu. Kvůli bezpečnosti mláděte byl však těsně před porodem od Skyly oddělen.

Malého hrabáče do opravdového zvířecího života vyprovodil cestovatel Miloslav Stingl|foto: Jakub Labský