Málo rozmanité koaly

Když si koal medvídkovitých (Phascolarctos cinereus) na konci 18. století poprvé všimli Evropané, považovali je za druh, který co nevidět zahyne. Důvodem byli Aboriginci, kteří koaly hojně lovili. Intenzita lovu se však po příchodu Evropanů snížila a populace se zotavily natolik, že v polovině 19. století byly koaly hojnými zvířaty. V té době naneštěstí přišla do módy šedá koalí kožešina, která se stala předmětem mezinárodního obchodu. Počet koal se tak opět dramaticky snížil. K lovu se navíc přidružila ztráta životního prostředí, které evropští osadníci měnili na zemědělskou půdu, a epidemie nemocí, především chlamydiózy.

Vědci z Německa, Dánska a Spojených států chtěli zjistit, jak toto kolísání velikosti populace ovlivnilo genetickou diverzitu koal. Porovnali proto mitochondriální DNA současných zvířat se vzorky získanými ze 14 muzejních exemplářů, které pocházely z různých období a různých oblastí Austrálie. Navzdory tomu byli nositeli jen jednoho ze čtyř haplotypů mitochondriální DNA, které existují u současných koal. Pro vědce to bylo překvapení: u druhů, které prodělaly redukci populace, bývá genetická diverzita zvířat z muzejních sbírek vyšší než u těch žijících. V tomto případě je tomu přesně naopak. Naznačuje to, že za nízkou genetickou diverzitu medvídků koala nemohou ani aboriginští lovci, ani evropští osadníci. K události, která jejich rozmanitost dramaticky redukovala, muselo dojít před velmi dlouhou dobou – pravděpodobně na konci pleistocénu, kdy také vyhynul větší příbuzný současných koal s latinským jménem Phascolarctos stirtoni.

Zdroj: BMC Genetics