Mandragora – to je touha, smyslnost, ale i černá magie

29. září 2014

Mandragora je na první pohled docela obyčejná rostlina. Dokáže ale vyvolat silné erotické a sexuální fantazie. Už staří Řekové věděli, že má i silné anestetické účinky, užívala se k lokálnímu či celkovému umrtvení organismu při lékařských zákrocích. Byla důležitou součástí černé magie.

Mandragora patří do stejné čeledi jako rajče, brambory, rulík nebo tabák – čeledi lilkovitých. Má narkotické účinky, schopnost přivádět k extázi, dovede probudit touhu, smyslnost a sexuální žádostivost. Ve středověku povýšila na rostlinu ďábelskou. Její nejsilnější emoce ukrývá kořen.

Rostlina obsahuje mandragorin – směs látek, která může způsobovat taneční šílenství, zuřivost, hypnotický stav, delirium či silné erotické vzrušení. Ale hranice mezi těmito stavy a smrtí je velmi tenká. Její vnitřní užití ve větší dávce může skončit smrtí. Silné psychotropní látky, které obsahuje, mají podobné účinky jako drogy. Je jedovatá a nevyzpytatelná.

Thomas Cisterciensis, mnich cisterciánského řádu, o ní ve 12. století napsal: „Mandragora je bylina, která vyvolává tak hluboký spánek, že je možné člověka řezat, aniž by cítil bolest“. Z toho vyplývá, že je předchůdcem moderní anesteziologie.

Další zajímavost prozradil o ďábelské rostlině Pavel Chlouba v pořadu Zelené světy.

Výjimečné účinky mandragory znali lidé už v dávnověku
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.