Manželský pár zachraňuje na vlastní náklady železniční nádraží v Dubí. Plánují tam i malé muzeum

4. září 2017

Manželé Našincovi si zamilovali jednopatrové nádraží v Dubí na Teplicku natolik, že se ho rozhodli zachránit. Postupně tam vzniká malé železniční muzeum. Další peníze je stojí zásadní opravy budovy. Karel Našinec pracuje jako výpravčí a k dráze má blíž než jeho žena. Také paní Ladislavu ale časem železničářské prostředí uchvátilo.

Dubské nádraží učarovalo nejdřív Ladislavě Našincové: „V roce 2002, když jezdily předvánoční vlaky z Mostu na Moldavu, to jsme s manželem spolu chodili, tak jsme je jezdili fotit sem do Dubí. A já, když jsem byla malá, jsem si vždycky přála být princezna a bydlet na zámku, a teď, když jsem viděla ta šestitabulková okna, tak jsem říkala, že by bylo krásné tam bydlet. Manžel říkal, ať mě to ani nenapadne, a tím to začalo,“ vzpomíná.

„My jsme měli ten dům nejdřív 13 let pronajatý, zvykli jsme si na něj a bylo nám ho tak líto, že jsme se o něj tajně začali starat, aby nespadl. A protože to tu máme rádi, tak to neopustíme. I když to stojí spoustu peněz,“ doplnil Karel Našinec.

V budově už jsou vidět zárodky železničního muzea – v meziválečném stylu vybavili dopravní kancelář a kancelář přednosty. Do čekárny lidé ještě nesmějí, je tam lešení a odhalené trámy, kvůli dřevomorce.

Nádraží v Dubí manželé Našincovi postupně opravují

„Chtěli bychom, aby čekárna po opravách sloužila dál cestujícím, aby se měli kam schovat, a také aby tu byla v části expozice – obrázků, fotek…“ plánuje Našinec.

Budova nádraží je památkově chráněná, proto mají manželé přísnou reguli, co smějí a co nesmějí měnit. Před manželi Našincovými stojí po boji s dřevomorkou další velká výzva, a to opravit celou střechu, která je ve špatném stavu.

I přes čas, energii a peníze, které do oprav nádraží manželé Našincovi dávají, se nechtějí svého snu vzdát.

autor: hau
Spustit audio