Mars přijde o měsíc a získá prstenec
Větší z dvojice Marsových měsíců Fobos čeká neodvratná zkáza. Promění se na drť, která vytvoří kolem rudé planety prstenec, jaký známe třeba u Saturna.
Měsíc Fobos na své oběžné dráze kolem Marsu pomalu ale jistě klesá. Nečeká ho však srážka s „rudou planetou“. Podle nejnovějších propočtů jej mnohem dříve roztrhají přitažlivé síly mateřské planety. Úlomky pak vytvoří kolem Marsu prstenec podobný těm, jaké známe u Saturna či Neptuna. Na podívanou, jakou nabídne Mars s prstencem, si budeme muset počkat 20 až 40 milionů roků. Délka existence tohoto prstence je ještě nejistější. Může vydržet pouhý milion roků, ale nelze vyloučit, že bude zdobit planetu plných 100 milionů let. Vyplývá to ze studie, kterou ve vědeckém časopise Nature Geoscience zveřejnili Benjamin Black a Tushar Mittal z University of California v Berkeley.
Náš Měsíc se od Země každoročně o několik centimetrů vzdaluje a ze zajetí své mateřské planety pozvolna uniká. Dráha Fobosu je mezi měsíci planet sluneční soustavy výjimečná v tom, že tento měsíc se své planetě každoročně o několik centimetrů přibližuje. Podobně se ve sluneční soustavě k mateřské planetě přibližuje už jen Neptunův měsíc Triton.
Black a Mittal propočítávali, jaký osud Fobos čeká. V potaz brali fakt, že tento měsíc není kompaktní těleso. Je protkaný puklinami a z významné části jej tvoří drť a prach. Pokud se přiblíží Marsu, bude na něj gravitace „rudé planety“ působit silněji a Fobos se pod jejím tahem rozpadne. Velké úlomky měsíce zřejmě dopadnou na povrch Marsu. Zaryjí se do něj pod ostrým úhlem a vytvoří krátery vejčitého tvaru. Většina hmoty rozpadlého měsíce ale zůstane na oběžné dráze kolem planety ještě několik milionů let. Mnohé z nich ale nakonec také dopadnou na povrch Marsu. Druhý z martských měsíců Deimos bude mít podstatně delší život a zůstane na oběžné dráze i po zániku Fobosu.
Studium budoucích osudů Fobosu nám může napovědět hodně o dávné minulosti sluneční soustavy. Odhaduje se, že čtvrtina až třetina všech planet získala v raných fázích vývoje našeho planetárního systému měsíce, které se k nim přibližovaly. Tato tělesa se proměnila nejprve v hromadu suti a následně v prstence. Dnes už po nich není ani stopy, protože prstence po čase zmizí. Podle Blacka a Mittala mohou být některé oválné krátery na povrchu Marsu svědectvím dávného zániku malých měsíců.
Odolnost Fobosu k tahu gravitačních sil Marsu odvodili oba geologové jednak z vlastností pozemských hornin a dále pak z vlastností meteoritů, které mají podobné složení jako horniny tvořící Fobos. Užitečné vodítko jim poskytl také kráter Stickey, který na povrchu Fobosu vznikl po jeho srážce s velkým cizím tělesem. Fobos tuto kolizi přežil bez toho, že by se rozpadl, i když kráter zabírá jednu šestinu jeho obvodu. Black a Mittal pochybují, zda bude Marsův prstenec viditelný ze Země. Horniny Fobosu odrážejí jen málo světla. Led, který tvoří prstence vnějších planet, zrcadlí sluneční záření mnohem lépe a tyto prstence jsou díky tomu viditelné i na velkou dálku.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
