Masivní vulkanická činnost změnila tvář Marsu před 3 až 3.5 miliardami let

8. březen 2016

Leonardo Plus

Radar SHARAD z družice MRO prokázal, že ve středních areografických šířkách se desítky metrů pod prašným povrchem Marsu nacházejí pásy zmrzlé vody|foto: ESA/DLR/FU Berlin

V této době se posunula většina povrchových struktur na Marsu vzhledem k jeho rotační ose, a to zhruba o 20 až 25 stupňů. Příčinou této změny bylo gigantické vzedmutí hmoty či masivní výtrysky lávy v oblasti takzvaného vulkanického dómu Tharsis.

Tato oblast (Tharsis Montes) obsahuje mimo jiné několik nejvyšších a nejrozsáhlejších sopek na Marsu a je zároveň největší vulkanickou strukturou ve Sluneční soustavě vůbec. Díky mimořádnému rozsahu pohybu hmoty v této oblasti se začaly otáčet vnější vrstvy Marsu (kůra a plášť) kolem jeho jádra a to na většině povrchu planety.

Objev této gigantické změny v dávné minulosti Marsu vědcům pomohl objasnit mnohá fakta, týkající se dnešní podoby povrchu Marsu. Tento model mimo jiné vysvětluje, proč se dnes vyschlé řeky vyskytují tam, kde je dnes pozorujeme, proč se obrovské zásobárny podzemního ledu dnes rozkládají tak daleko od marsovských pólů a proč se vulkanický dóm Tharsis dnes rozkládá na rovníku.

Je třeba zdůraznit, že v tomto případě nedošlo k větší změně rotační osy planety v prostoru. Naopak, póly Marsu se dříve nacházely na fyzicky jiných místech povrchu díky tomu, že povrch sám se oproti nim a rotační ose značně posunul. Přesněji řečeno, kůra a plášť planety se posunuly nebo otočily vzhledem k jádru Marsu. Tento jev byly již dříve teoreticky popsán v rámci vědy o planetách, avšak doposud nebyl (s výjimkou Marsu) nikde zjištěn.

Před “velkým posuvem” se také tehdy aktivní říční sítě nacházely v bohaté zavlažovaném jižním tropickém pásu. Vznikly tedy nejpozději zároveň s obdobím velké vulkanické aktivity v oblasti Tharsis, nikoliv později. Dotyčná zjištění publikovala skupina převážně francouzských vědců 2. března 2016 v časopise Nature. Jde vlastně o společný výsledek práce řady marsovských geomorfologů, geofyziků a klimatologů.

Vulkanická činnost v oblasti Tharsis začala asi před 3.7 miliardami let. Tehdy se zmíněná oblast rozkládala na úrovni zeměpisné šířky zhruba 20 stupňů severně. Oblast vulkanické aktivity zde rostla v průběhu následujících několika set milionů let, až dosáhla velikosti zhruba 5 tisíc kilometrů co do šířky a tloušťky 12 kilometrů.

Zúčastněná “asymetricky umístěná” hmota nakonec měla hmotnost na úrovni jedné sedmdesátiny hmotnosti Měsíce. Vychýlení této hmoty stačilo na to, aby kůra a plášť planety začaly prokluzovat a rotovat kolem jádra Marsu, až nakonec rozložení hmot dosáhlo nové rovnovážné polohy. Díky tomu se mj. vulkanický dóm Tharsis ocitl nakonec na rovníku.

Zatím však není jasné, zda tato drastická změna nějak souvisí s vymizením magnetického pole Marsu nebo s únikem jeho vody a atmosféry do vesmíru.

Zdroje: Nature, Phys.Org, AstroWatch, ScienceDaily, Futurism