Masožravka s katapultem
Australská masožravá rostlina loví hmyz velmi sofistikovaným způsobem. Svou lepivou past ještě vylepšila rychlým katapultem.
Masožravé rosnatky (Drosera) loví hmyz do lepivé pasti. Jejich listy jsou poseté žlaznatými výrůstky neboli tentakulemi, na jejichž koncích jsou kapičky lepivé tekutiny. Moucha, která se nechá zlákat jejich blyštivým vzhledem a sladkou vůní, se přilepí. Jednotlivé tentakule se pomalu přiklánějí ke kořisti a nakonec se kolem ní stočí i celý list. Ve srovnání s bleskurychlým sklapnutím zubatých listů jiné masožravky mucholapky podivné (Dionea) to vypadá jako loudavý proces. Němečtí biologové však zjistili, že přinejmenším jeden druh rosnatky se nespoléhá jenom na své „lepidlo“.
Rosnatka Drosera glanduligera je endemický druh z jižní Austrálie. Z okrajů jejích listů vyrůstají asi 6 milimetrů dlouhé tentakule citlivé na dotek. Jakmile je něco – kupříkladu dosedající muška – podráží, ohnou se během pouhých 75 milisekund směrem ke středu listu. Pro srovnání, mrknutí oka zabere asi 350 milisekund. Rychlý pohyb tentakulí funguje jako katapult, který nebohou mouchu pošle přímo do středu listu mezi lepivé tentakule. Tento mechanismus má zřejmě dvě různé výhody: zvětšuje plochu pasti a dovoluje ulovit i větší hmyz, který by se po pouhém usednutí na list mohl osvobodit.
Zdroj: PLoS ONE
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.