Mechy cestují v peří ptáků
Migrační trasy některých druhů ptáků zřejmě představují jakési virtuální dálnice, po kterých na tisícikilometrové vzdálenosti v peří cestují mechy, sinice, řasy i houby.
Od dob slavného přírodovědce Charlese Darwina vědci řeší otázku, proč se areály výskytu určitých druhů rostlin nacházejí na velmi vzdálených místech. Výzkum v posledních desetiletích prokázal, že distribuce některých z nich není výsledkem postupného šíření, které trvá miliony let, ale „skoků” přes tropické oblasti. Tím, kdo rostlinám takový skok umožní, mohou být podle vědců tažní ptáci, kteří mohou šířit části rostlin nejen ve svém trávicím traktu (endozoochorie), ale také přichycené v peří (ektozoochorie).
Toto podezření sdílel i mezinárodní tým výzkumníků, který se zaměřil na extrémní příklad – mechy, které rostou v Arktidě a na nejjižnějším výběžku Jižní Ameriky, ale nikde mezi těmito dvěma oblastmi. Mezi Arktidou a výběžkem Jižní Ameriky migruje několik druhů ptáků. Vědci proto v Arktidě nasbírali vzorky prachového i obrysového peří třiadvaceti ptáků reprezentujících osm různých druhů a pod mikroskopem zkoumali, jaké části rostlin obsahují.
U tří z nich, kulíků hnědokřídlých (Pluvialis dominica), jespáků srostloprstých (Calidris pusilla) a lyskonohů ploskozobých (Phalaropus fulicarius), objevili 23 fragmentů, z nichž by podle nich v příhodných podmínkách mohli vyrůst noví jedinci. Nejvíce fragmentů náleželo mechům, které jsou výjimečně odolné a mohou se rozmnožovat i nepohlavně nebo samooplozením. K založení nové populace jim tak může stačit jeden jediný "skok". V ptačím peří se ale našly také spory patřící sinicím, řasám a houbám. I tyto nálezy mohou vysvětlit odlehlé areály výskytu některých druhů.
A jak se spory a fragmenty rostlin do ptačího peří dostanou? Nejpravděpodobněji při hnízdění v Arktidě, kde si ptáci svá mělká hnízda vystýlají rostlinným materiálem. Po příletu na zimoviště v Jižní Americe zase obvykle začnou pelichat, což rostlinám dává ideální příležitost k tomu, aby se jejich zárodky uchytily v půdě a začaly růst.
Zdroj: PeerJ
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
