Megalitické hrobky sloužily jen vyvoleným

Pravěcí obyvatelé dnešní španělských provincií Álava a La Rioja stavěli v mladší době kamenné megalitické hrobky a ukládali do nich nebožtíky. Vědci chápali tuto skutečnost jako důkaz rovnostářské společnosti. Poslední odpočinek v impozantní stavbě měl být dopřán všem. Antropoložky Teresa Fernandez-Crespová a Concepción de la Rúaová z Baskické university prozkoumaly kostry uložené v sedmi severošpanělských dolmenech a došly k závěru, že sem lidé zdaleka nepohřbívali každého. Výsledky svého výzkumu publikovaly ve vědeckém časopise Journal of Archaelogical Science.

Dolmen jen pro smetánku

V některých hrobkách se našlo méně než deset nebožtíků. To je příklad dolmenu Fuente Moreno v lariojském Montalvo de Cameros. V jiných hrobkách přesáhl počet pohřbených lidí stovku, například v dolmenu Alto de la Huesera v álavské Laguardii. Fernandez-Crespová a de la Rúaová prozkoumaly celkem 248 koster. Vycházely z předpokladu, že kdyby si byli všichni neolitičtí obyvatelé rovni, museli by nakonec všichni skončit ve společné hrobce. Jenže spektrum nebožtíků bylo poměrně úzké a neodpovídá demografické skladbě společnosti mladší doby kamenné. Zcela tu chyběly děti do pěti let a ženy. Ani muži zjevně nebyli v dolmenech pohřbení všichni. Pohřby v megalitických hrobkách byly určeny opravdu jen menší části celé populace. Po smrti tu skončila společenská smetánka. „Obyčejní smrtelníci“ museli být pohřbeni mimo dolmen. Snad je ukládali do jeskyní, pod skalní převisy nebo do vyhloubených jam.

Privilegium pohřbu v dolmenu podle španělských antropoložek dokazuje, že neolitická společnost zdaleka nebyla rovnostářská. Rozdělení lidí na mocné a bohaté na straně jedné a podřízené a chudé na straně druhé už začalo. Fernandez-Crespová a de la Rúaová nicméně připouštějí, že výběr nebožtíků pro pohřbívání v dolmenu mohl mít i jiné příčiny, třeba kulturní či náboženské, a nemusel nutně odrážet nerovnosti ve společnosti.

Dolmeny u města Cabaleiros v Galícii|foto: Javier Pais, CC BY 2.0

Ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou nyní obě španělské vědkyně provádějí analýzy izotopů z kostí lidí pohřbených v dolmenech. Ty by měly prozradit další informace ze života nebožtíků, například kde ti lidé žili nebo co jedli. I tyto údaje mohou vnést světlo do záhady halící rovnostářství neolitické společnosti.

Zdroj: Journal of Archaelogical Science, Phys.org