Měl vizi i charisma. Ferdinand von Zeppelin zasvětil svůj život vzducholodím, jeho velký sen ale skončil tragicky
První vzducholodě se vznášely – nebo tedy přesněji plavily se – jen pár metrů nad hladinou Bodamského jezera u jihoněmeckého města Friedrichshafen, které se stalo kolébkou těchto ohromných vzdušných plavidel. Myšlenkou brázdit oblohu jako námořní kapitán byl v dobrém slova smyslu posedlý především hrabě Ferdinand von Zeppelin.
„Samozřejmě že snil o létání. Tato představa hnala všechny průkopníky té doby,“ říká průvodkyně Simone Lipskiová. „Měl neuvěřitelné charisma. Dokázal lidi přesvědčit o svých plánech a nadchnout je svými vizemi,“ charakterizuje generála císařského jezdectva, který se v důchodu rozhodl, že bude vynálezcem.
Simone Lipskiová stojí v budově, která kdysi bývala nádražím, ale dnes v ní najdete největší výstava vzduchoplavby – Zeppelinovo muzeum. Je velké, ale vzducholoď se do něj nevejde.
A pravděpodobně asi nejznámější vzducholoď Hindenburg už vůbec ne. Byla dlouhá 250 metrů a ve zdejším muzeu mají kopii jejího nepatrného kousku. I přesto zabírá skoro celý interiér muzea.
Opatrné začátky
První vzducholodě popoletěly pár metrů a pak se zřítily. Hrabě Zeppelin zpočátku žádné úspěchy neměl, ale lidé té myšlence fandili a posílali peníze do veřejné sbírky. Přispívaly i velké firmy. A tak mohl hrabě Zeppelin u Bodamského jezera stavět a zlepšovat
„Chtěl revoluci ve vzdušné osobní dopravě. Chtěl přepravovat co nejvíce lidí a s tehdejšími malými letadly to možné nebylo,“ dodává Simone Lipskiová.
Hraběti Zeppelinovi se to podařilo na začátku 20. století – jako první uskutečnil komerční let vzducholodí s pasažéry v gondole zavěšené pod dlouhými komorami naplněnými vodíkem. A co mělo úspěch, toho si všímala i armáda.
Zlatá éra vzducholodí
„Během první světové války byly vzducholodě nasazeny ve velkém, shazovaly například bomby na Londýn,“ vypráví průvodkyně Simone.
V krátkém období míru mezi válkami si vzducholoď jako technický vynález získala velký respekt. Ve Friedrichshafenu se vyrábělo, létalo se ale po celém světě. V roce 1929 poprvé obletěla vzducholoď Zeměkouli. To už byl ale hrabě Zeppelin pár let po smrti.
Vzducholodě se stavěly stále větší a větší, ohromnější a ohromnější. Ne náhodou připomíná jejich osud legendární Titanic…
Vzdušný Titanic
Rozhlasový novinář Herbert Morrison komentoval v roce 1937 živě přílet vzducholodě Hindenburg v americkém Lakehurst. Tady se vracíme právě k té vzducholodi, ze které mají v muzeu ve Freidrichsahfenu malý, ale i tak pořád dost veliký kus – jako kopii.
Vzducholoď začala najednou hořet, byla to tragédie komentovaná v živém přenosu. Sláva i budoucnost vzducholodí skončila právě tady.
A dnes? Nad Bodamským jezerem se vznáší vzducholoď s označením Zeppelin NT – jako atrakce. A jako připomínka dávné slávy této technologie, kterou – jak všichni víme – předhonila letadla.
