Meteority určily stáří Měsíce
Jedna z největších kolizí, jaké kdy Země zažila, se odehrála už po 105 milionech let formování planet sluneční soustavy.
V počátcích existence sluneční soustavy nebylo o dramatické chvíle nouze a srážky nejrůznějších těles byly na denním pořádku. Jeden z kosmických karambolů se z dlouhé řady kolizí ale přeci jen vymyká. Do Země narazila cizí planeta velikosti Marsu. Vzniklo přitom obrovské množství „planetární tříště“, z které se zformoval Měsíc. Mnoho trosek ale z místa srážky uniklo do okolního vesmíru. Tým vedený americkým astronomem Williamem Bottkem ze Southwest Research Institute v coloradském Boulderu předpokládá, že se po sluneční soustavě rozletělo asi 10 miliard těles o průměru jednoho kilometru. Některá doletěla až k pásu asteroidů, kde se následně odehrál další „vesmírný biliár“.
Asteroidy se běžně srážejí. Obvykle bývá jejich vzájemná rychlost při srážce poměrně nízká. Tříšť vytvořená při vzniku Měsíce ale vlétla mezi asteroidy rychlostí převyšující 10 kilometrů za sekundu. Při srážkách se uvolňovalo tolik energie, že to stačilo k roztavení hornin. Svědectví těchto srážek nemusíme hledat přímo v pásmu asteroidů. Přilétá odtamtud na zemský povrch v podobě meteoritů.
Pokud vznikl meteorit v důsledku vysokorychlostní srážky, přemění se jeho minerály na tmavou sklovitou hmotu. V té se zároveň změní izotopové složení. Při rozpadu radioaktivního draslíku vzniká argon, který je zachycen v krystalové mřížce minerálů. Podle obsahu argonu se tak dá určit stáří horniny. Pokud se ale minerály roztavily, argon z nich vyprchal. Pomyslné argonové hodiny se nastaví na nulu. Čas v takto „vyčištěném“ minerálu pak dále „tiká“ proměnou draslíku na argon.
Bottke a jeho spolupracovníci pátrali mezi meteority po exemplářích, jež nesou stopy dávného roztavení minerálů a zároveň mají stanoven obsah argonu zadrženého v krystalech minerálů. Ve vědecké literatuře jich našli popsaných celkem čtyřiatřicet. Většina prošla roztavením asi 105 milionů let po začátku formování sluneční soustavy. Zrod planet je datován do doby před 4,6 miliardami roků. Bill Bottke proto ve studii publikované předním vědeckým časopisem Science dochází k závěru, že ke kolizi, jež vytvořila Měsíc, došlo zhruba před 4,5 miliardami roků.
Pro českou vědu je potěšující, že jedním z autorů této studie je astronom David Vokrouhlický z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy v Praze.
Zdroj: Science, William Bottke, David Vokrouhlický
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
