Mimořádné schopnosti rostlin: jsou odolné vůči stresu a umí se samy omladit

10. prosinec 2015

V čem jsou rostliny schopnější než lidé a které z nich jsou nejdokonalejší? Samci divokých koní procházejí těžkou zkouškou dospělosti - co musí dokázat tzv. koňští bakaláři? A budeme v budoucnu ze zmražené DNA znovu vytvářet vyhynulá zvířata? Témata vědeckého Magazínu Leonardo.

I když se to zdá na první pohled jako nepravděpodobné, existuje řada schopností, ve kterých rostliny hravě předčí člověka. Lépe se vyrovnávají se stresem, dokáží efektivněji bojovat proti volným radikálům a nadto umí vytvářet antioxidační, protinádorové i omlazující látky. Rostliny navíc stejně jako člověk produkují hormony, které mají na jejich zdraví a vývoj zásadní vliv, dokáží ale jejich potenciálu mnohem lépe využívat.

„Zmražená“ Noemova Archa

Na Nottinghamské univerzitě vznikla „zmražená“ Noemova Archa. Účastníci projektu Frozen Ark sbírají a uchovávají DNA a buňky ohrožených živočišných druhů. Celkem už shromáždili a zamrazili na 48.000 vzorků patřících více než pěti tisícům druhů zvířat, kterým hrozí vyhynutí v důsledku lidské činnosti či změn klimatu.

V budoucnu by vzorky měly být použity ke znovuvytvoření zmizelých organismů. V některých vědeckých kruzích to ale naráží na značný odpor, protože jejich představitelé tvrdí, že jde o falešný pokus hrát si na Bohy a že by se měli ti, kdo Archu budují, raději soustředit na současnou záchranu ohrožených druhů, ne na konzervaci jejich DNA. Budovatelé Archy ale oponují tím, že rozhodnutí bude záviset na příštích generacích, které už navíc budou mít k dispozici potřebné postupy a technologie k pokusu o znovuvytvoření vyhynulých živočichů.

Návrat divokých koní do přírody

O divokých koních se teď v Česku často mluví, nejen díky úspěšným reintrodukcím Koní Převalského do Mongolska, které má v gesci pražská ZOO, ale v poslední době hlavně kvůli divokým koním v části bývalého milovického vojenského prostoru Milovice. Od ledna jsou tam vysazeni, aby spásali agresivní druhy trav a pomohli tak vrátit přírodě její původní ráz. V příštím roce by se divocí koně měli objevit i v Národním parku Podyjí, v oblasti někdejší vojenské střelnice u Mašovic. Stádo by mělo tvořit 20 koní plemene exmoorský pony, které by přivezli z Velké Británie.

Jak vypadá struktura stád divokých koní a v čem je jejich soužití charakteristické? Dozvíte se v Magazínu Leonardo, který připravila Markéta Ševčíková. Respondenty byli Ing. Tomáš Melichar ze ZOO Liberec a RNDr. Tomáš Vencálek z Botanické zahrady v pražské Troji.

autoři: mše , Iva-Hedvika Zýková
Spustit audio