Miniaturní šavlozubec?
Maličká vačice krátkouchá se zřejmě může stát modelem, na kterém budou vědci studovat evoluci, fyziologii a chování vymřelých šavlozubých šelem.
Prodloužené špičáky se v evoluci savčích predátorů objevily nezávisle na sobě u několika různých čeledí kočkovitých šelem a vačnatců. Nejznámějším příkladem je „šavlozubý tygr“ Smilodon fatalis, který vymřel asi před 11 000 lety. Evoluce, lovecká technika a chování šavlozubých šelem je záhada, která nepřestává vědce fascinovat. K jejich smůle však žádný „šavlozubec“, na kterém by ji mohli studovat, nežije. Vzácný asijský levhart obláčkový (Neofelis nebulosa), který má v poměru k tělu velmi dlouhé špičáky, je zřejmě teprve na počátku svého vývoje v šavlozubou šelmu.
Existuje však ještě další, mnohem menší a hojnější kandidát. Jihoamerická vačice krátkouchá (Monodelphis dimidiata) měří asi deset centimetrů a loví především hmyz. Přesto je podle australských a uruguayských vědců, kteří proměřili lebky a zuby různých druhů dravých vačnatců, nejlepší analogií šavlozubého tygra, jakou máme k dispozici. Výsledky jejich studie ukázaly, že vačice krátkouchá má ze všech hodnocených druhů vačnatců nejdelší špičáky. Čelisti se navíc mohou – stejně jako u skutečných šavlozubých šelem – otevřít do velmi širokého úhlu a jejich skus je poměrně slabý. Vačice krátkouchá by tak mohla být jediným žijícím šavlozubým vačnatcem, který umožní lépe pochopit vymřelé šavlozubé šelmy.
Zdroj: Journal of Zoology
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka