Modroocí lidé hledají modrooké protějšky. Největší šanci mají na severu Evropy

Brněnské vědce inspiroval výzkum v Norsku, při kterém se zjistilo, že modroocí lidé si často vybírají partnery zase s modrýma očima. A tak výzkumníky z Masarykovy univerzity napadlo se podívat na to, jaká je v tomto ohledu situace v České republice a na Slovensku. Zda to, že modrookým se líbí modroocí, platí obecně, nebo je to vlastnost pouze Norů.

Možná se modrookost rozšířila se zemědělci, kteří migrovali z této oblasti do Evropy. Stojí za tím takzvaná atraktivita vzácného znaku. Pavel Lízal

Výzkumníci zatím zhodnotili asi šestnáct set svazků a ukazuje se, že modroocí Češi opravdu častěji, než by odpovídalo náhodě, tíhnou k modrookým partnerům. Tím se liší od hnědookých, kteří se naopak často dívají po partnerech s jinou barvou očí než hnědou.

U zelenookých je to nejednoznačné. Zatímco v Česku zelenoocí lidé vyhledávají zase zelenooké, Slovákům se zelenýma očima na barvě očí partnera nezáleží.

Vzácný znak

Původ modrých očí musíme hledat u Černého moře. Právě tam vznikla mutace v genech, které ovlivňují barvu očí. Bylo to před necelými deseti tisíci lety, což je z genetického hlediska docela nedávno, a tak je modrá barva očí jednou z nejmladších. Od Černého moře se pak rozšířila severozápadním směrem.

„Možná se modrookost rozšířila se zemědělci, kteří migrovali z této oblasti do Evropy. Stojí za tím takzvaná atraktivita vzácného znaku. Když je nějaký znak vzácný, jedinci se znakem se mnohem častěji účastní rozmnožování, než by odpovídalo náhodě,” říká Pavel Lízal z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Když se modrookost dostatečně rozšířila, mohl nastoupit pozitivní výběr, tedy že modroocí hledají modrooké.

Lépe vidí ve tmě

Modré oči mají mohou mít i obyvatelé jiných kontinentů, kteří ovšem mají evropské geny. Na jihu Evropy má modré oči asi dvacet procent obyvatel, v severní Evropě více než 70 %. Česká republika je někde mezi tím.

Že by si člověk při seznamování vědomě vybíral lidi s modrýma očima, to asi ne. Je to jeden z parametrů, který to může ovlivnit, ale většinou si to neuvědomíme. Pavel Lízal

Modrookost Skandinávců může mít důvod v klimatických podmínkách. Lidé s touto barvou duhovky lépe vidí ve zhoršeném světle. Obecně v Evropě je méně světla než třeba v Asii, modrookost se tak rozšířila právě k nám.

Dvojnásob to platí pro sever Evropy s častějšími mlhami, kratšími dny a polární nocí. Modroocí lidé se také výrazně lépe vyrovnávají se sezónní afektivní poruchou, ke které mají sklony právě Severoevropané.

„Souvisí s nedostatkem světla v průběhu roku. Ti lidé, tím, že trpí nedostatkem světa, propadají onemocnění. Trpí depresivními poruchami a podobnými příznaky,” vysvětluje Lízal.

Otázka pro psychology

Jsou to ale pouze nepotvrzené teorie a nejspíš bude správně ode všeho trochu. Samotný přírodní výběr by na tak rychlé rozšíření modrookosti nestačil, takže je jasné, že tam musel sehrát roli i lidský faktor. S jistotou se ale zatím neví nic.

„Že by si člověk při seznamování vědomě vybíral lidi s modrýma očima, to asi ne. Je to jeden z parametrů, který to může ovlivnit, ale většinou si to neuvědomíme. Někomu se líbí více třeba modrooké ženy, ale asi se při seznámení nebudu nejdříve zajímat o barvu očí,” tvrdí Lízal.

Vědomost výběru není pro genetiky důležitá. Je zajímá to, že to prostě funguje. Jak je to možné, je spíše otázka pro psychology.