Moskevská kafkárna: Úřady označují odehrané inscenace Gogolova centra za fikci

24. červenec 2017

Během několika málo posledních měsíců se věhlasná moskevská scéna Gogolovo centrum dostala do střetu s ruskými úřady. Důvodem byla údajná zpronevěra nemalé dotace. Hlavními aktéry jsou v zahraničí proslulý režisér Kirill Serebrennikov, bývalý ředitel divadla Alexej Malobrodskij i další zaměstnanci divadla. Vyšetřování ovšem dorostlo do bizarních rozměrů. Úřady například tvrdí, že kritikami i publikem oceňované inscenace, na které byly peníze svěřeny, ani nevznikly.

Filmový a divadelní režisér Kirill Serebrennikov se těší velké pozornosti jak moskevských diváků, tak západoevropského publika. Jeho inscenace mohli vidět i tuzemští divadelní fajnšmekři např. na festivalech Divadelná Nitra nebo vloni na plzeňském Divadle. V současnosti je v konfliktu s ruskými úřady kvůli „citlivým“ tématům, která ve své tvorbě zpracovává – ať je to v Rusku potlačovaná homosexualita, nebo kritika přílišného napojení církve na správní orgány. Byl dokonce zadržený policií a strávil několik hodin na výslechu. Ačkoliv se autority brání, že nejde o politicky motivovanou snahu zdiskreditovat divadlo Gogolovo centrum a blízké umělce, vše svědčí o opaku.

Serebrennikov v roce 2011 založil divadelní uskupení Sedmé studio. Personálně ho obsadil účastníky workshopu, který vedl v Moskevském akademickém divadle (MCHAT). Soubor se usadil v Centru pro Současné umění Vinzavod, v budově bývalé stáčírny vína a pivovaru. Skupina získala na projekt Platforma, spojený s prostorem, velkorysou čtyřletou dotaci 216 milionů rublů, tedy částku, na kterou do té doby v Rusku v souvislosti s moderním uměním nikdo nedosáhl. Režisér poté nazkoušel několik kontroverzních a velmi úspěšných inscenací. Některé z nich byly oceněny nebo nominovány na nejprestižnější ruské divadelní ocenění Zlatá maska. Důležitou roli v celé kauze hraje představení Sen letní noci.

Sedmé studio se stalo od podzimu 2012 hlavním rezidentem divadla Gogolovo centrum a Kirill Serebrennikov jeho uměleckým šéfem. Z kdysi měšťanské a mainstreamové scény vybudoval progresivní a myšlenkově otevřenou základnu. Bourá kodifikovaný, formálně zkostnatělý ruský psychologický realismus. Ohromné úspěchy souboru v celé Evropě a Serebrennikova sebevědomá prezentace na veřejnosti vyvolaly reakci „z druhé strany“.

Čtěte také

23. května tohoto roku policie vtrhla do divadla, provedla u Serebrennikova domovní prohlídku a on sám skončil v cele. Při výslechu se mimo jiné dozvěděl, že bylo zahájeno rozsáhlé vyšetřování spjaté s řadou žalob. Týkaly se jeho údajného amorálního vyjadřování na jevišti nebo pornografie, kterou v inscenacích užívá. Ještě ten den proběhla před divadlem spontánní demonstrace jedné stovky lidí na jeho podporu, kterou se policie snažila poklidně rozpustit. Za divadelníky z Gogolova centra se postavila zvučná jména světového divadla i filmu – mezi jinými herec Oleg Tabakov, ředitel festivalu v Avignonu nebo filmař Aleksandr Sokurov. Umělecký šéf Divadla národů Jevgenij Mironov na ceremoniálu předávání státních cenu za umělecké zásluhy šel místo děkovné řeči k prezidentovi Vladimiru Putinovi. Poprosil jej, aby se kauzou zabýval, a předal mu dopis na podporu režiséra. „K čemu je vám tohle dobré,“ řekl Mironov. „Ano, hlupáci,“ neočekávaně odvětil Putin, aniž by k tomu cokoliv dodal a upřesnil, koho má na mysli. Jestli vyšetřovatele nebo divadelníky.

Skandálu a osudu jednotlivých aktérů se zatím věnovala pouze rozhlasová stanice Svobodná Evropa a kriticky se k nim vyjádřil v Rusku dlouhodobě působící americký teatrolog John Freedman. „Navigace ruskými daňovými zákony je něco podobného jako prodírání se lesem v pohádce bratří Grimmů. Nemáte jinou možnost než do nich vstoupit, ale nebezpečí, která se tam skrývají, jsou vždy nejasná. A mnohem horší, než jste si schopní představit,“ píše Freedman ve svém textu.

I přes všechnu mezinárodní oporu, solidaritu jiných ruských divadel situace dále eskalovala na konci června, kdy byl zatčen také bývalý ředitel divadla Gogolovo centrum a výkonný producent Sedmého studia Alexej Malobrodskij. Připomeňme, že Malobrodskij byl v roce 2015 z pozice odvolán do důchodu kvůli dluhu divadla 80 milionů rublů, takže s posledními dvěma sezonami nebyl přímo spojený. Podobné situace navíc obvykle městský úřad řeší auditem a dluhy dorovnává bez větších průtahů, žádosti Malobrodského v případě Gogolova centra ale nevyhověl. S jeho zatčením v bizarní kafkárně začíná další akt. Podle slov žalobců zmiňovaná inscenace Sen letní noci vůbec nevznikla a Malobrodského obviňují ze zpronevěry dotace ve výši 70 milionů, která na ni byla určena.

Je to absurdní tvrzení. Divadelní trailery a záznamy se dají dohledat a archiv přetéká všemožnými materiály, od programů přes režijní knihy. Diváci sešikovaní pod hashtagem #jabylnaplatformě tedy začali na Serebrennikovu výzvu spontánně zveřejňovat fotky na sociálních sítích nebo nosit k soudu uchované vstupenky jako důkaz. Inscenaci navíc divadelníci několikrát reprízovali na začátku července.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že svědectví alespoň částečně situaci zklidní, ruská prokuratura přišla s dalším nařčením, proti kterému se ohradil dokonce ruský státní zástupce a označil ho za protiprávní. Doposud uvězněný Malobrodskij byl 18. července obviněný z další zpronevěry, tentokrát částky 2 milionů rublů. Žalobci se zjevně obávají, že by mohl Rusko opustit díky druhému občanství v Izraeli. Umělecký šéf Malého činoherního divadla, režisér Lev Dodin, z vlastní iniciativy rozjel dobročinnou sbírku, aby mohl pomoct částku uhradit.

V exkluzivním rozhovoru pro server Gazeta.ru vyjádřil ruský ministr kultury Vladimir Medinskij rozpaky nad emotivními reakcemi umělců i tím, že obvyklé a rutinní konání vyšetřovatelů vzbuzuje takovou bouřlivou reakci ve společnosti. Zamítnul přitom podezření, že by události měly politický podtext. Těžko předvídat, kam se celá kauza vyvine. Soud stále zatvrzele tvrdí, že recenze, záznamy, smlouvy jsou podvrh a odehraná představení fikcí. Nepřiměřený tlak vyvíjený na divadelníky z Gogolova centra je ale důkazem, že výrazné a politické divadlo stále dokáže rezonovat.

autor: Martin Macho Macháček
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.