Motivy euroskeptiků nechápu, přiznává analytik think-tanku Evropské hodnoty

„Ještě před deseti lety bylo ve společnosti patrné nadšení z návratu do Evropy,“ uvedl expert.

Dnes je situace těžší. „Když dnes někdo prosazuje evropské hodnoty nebo se baví o evropské integraci obecně, tak většinou dostane nálepku toho, kdo je placen z Bruselu, tak jako to bylo dřív z Moskvy.“

Jako příčinu tohoto jevu vidí analytik v potřebě nejen české společnosti mít vždy nějaké centrum, vůči kterému se může vymezovat.

„V rámci republiky to nefunguje tak dobře, proto je vždy lepší, když je tu nějaký externí nepřítel, na kterého lze svádět ty špatné věci. A v tom Brusel slouží velmi dobře,“ soudí Kovář.

Podle něj tomu často také nahrávají politici. „Když přijde z Bruselu něco dobrého, tak to podle nich zařídili oni, a když něco špatného, tak za to nemůžeme, a diktuje nám to Brusel.“

Čtěte také

Jaké jsou motivace euroskeptiků? „Na rovinu řečeno je příliš nechápu,“ konstatoval analytik.

„Výsledkem opuštění Evropské unie nemůže být lepší situace pro tu či onu zemi. Neznamenalo by žádné zisky, spíše by vedlo k vyšší úrovni nacionalismu a ke zhoršení liberálního prostředí,“ odhadl Kovář.

Proč je tedy tak populární v České republice nadávat na Evropskou unii? „Ono u nás je vždy populární nadávat na něco z politiky,“ vysvětlil expert.

„Tady to souvisí i s tím, že Brusel je mimo, takže ho lze vždy vinit. Navíc se evropská integrace za posledních 10 let významně zpolitizovala, a o to pravděpodobnější je, že se někteří lidé budou proti ní stavět.“

Nemá projekt Evropské unie příliš velké ambice, které nedokáže realizovat?

„Velké ambice samy o sobě nejsou chybou nebo něčím špatným, protože když se smíříme s malými cíli, pravděpodobně se nedopracujeme ani k nim,“ vzkázal nejen euroskeptikům Jan Kovář.

Jak těžké je prosazovat evropské hodnoty v roce 2016 vylíčil ve Studiu Leonardo hlavní analytik think-tanku Evropské hodnoty Jan Kovář. Pořad připravila Terezie Jirásková, moderuje Jan Bumba.