Mouchy chutnají nohama

Chuť savců včetně člověka sídlí na jazyku. Jiní živočichové však mají chuťové receptory i na jiných částech těla. Orgány pro vnímání chuti hmyzu se nacházejí nejen v ústním ústrojí, ale také na nohou, křídlech a samičky mají chuťovými receptory vybavené také kladélko, kterým kladou vajíčka.

Proč potřebuje hmyz tak rozsáhlou chuťovou výbavu, není úplně jasné.
Nový náhled do světa chutí hmyzu nabízí studie japonských a německých vědců zveřejněná ve vědeckém časopise Nature Communications.

Tým vedený Hiromuem Tanimotem z Tohoku University studoval u mušky octomilky neurony, které odvádějí z končetiny nervové vzruchy vznikající v chuťových receptorech pro sladké. Vědci využili moderní techniky genového inženýrství, které dovolují v těle octomilky cíleným zásahem do dědičné informace zablokovat vybranou skupinu neuronů.

Čtěte také

Tanimoto a jeho spolupracovníci tímto způsobem vyřadili z činnosti právě neurony přenášející z nohy dále do těla podněty vzniklé při kontaktu nohy s cukrem.

Hladové mušky se do nabízené potravy obsahující cukr neprodleně pustí. Pokud však měly octomilky zablokované v nohou nervy reagující na podráždění chuťových receptorů pro sladké, nabízené potravy si nevšímaly, i když po ní doslova šlapaly.

V dalších experimentech se ukázalo, že nervy odvádějí z nohy informaci o chuťovém podnětu na dvě místa. Jedna skupina neuronů předává signál do nervových uzlin v hlavě, které slouží hmyzu jako mozek. Druhá skupina neuronů předává vzruchy do nervových uzlin v zádové části. Ty plní u hmyzu podobné úkoly jako mícha obratlovců.

"Temné mušce" se zlepšil čich|foto:Český rozhlas

Cílené zablokování jedné či druhé skupiny neuronů prokázalo se, že mají na starosti řízení dvou odlišných aktivit. Pokud vzruchy vzniklé po kontaktu nohy s cukrem dojdou do „míchy“, muška přestane pobíhat a zastaví se. To je důležité k tomu, aby hmyz zdroj vhodné potravy „nepřeběhl“. Vzruchy, které doputovaly z nohy do „mozku“, spouštějí příjem potravy. Muška se začne krmit.

Výzkum toho, co hmyzu chutná a voní, a co ho odpuzuje, má velký praktický význam. Jeho výsledky lze použít pro výběr vhodných návnad nebo naopak repelentů k boji s nejrůznějšími škůdci. Například jedna ze základních komponent repelentů DEET čili diethyltoluamid komárům silně páchne a proto se mu tito krvežízniví trapiči vyhýbají.