Možná máte modrou krev! Nestává se to často, ale zjistěte si raději své předky

22. únor 2016

Náplní práce Heleny Voldánové je pátrání a často je to detektivka. Napínavá a plná neočekávaných zvratů. Ale pletl by se ten, kdo by si myslel, že pracuje u policie. Její vášní jsou totiž archivy a genealogie.

Helena Voldánová spolupracovala na televizním cyklu Tajemství rodu. Po jeho odvysílání se zvedla obrovská vlna zájmu. „Mnozí mi psali, že sedí do tří do rána u počítače a hledají svoje předky. To nadšení je úžasné.“

Pátrejte sami!

Na dni otevřených dveří Genealogické kanceláře nedávno nestíhali. „Zatímco dřív chodilo kolem stovky zájemců, tentokrát jich přišlo 200,“ říká s potěšením. Pokud si chcete udělat rodový strom sami, musíte začít od rodných, oddacích a úmrtních listů. A vyplatí se zapátrat i u příbuzných.

Pak je třeba navštívit i matriční úřad. Dokončuje se projekt digitalizace, takže nemusíte do archivů osobně a stačí si sednout k počítači. Urychlí to celý proces, ale musíte zvládnout staré písmo. „Učíme to na našich kurzech,“ říká genealožka.

Co stojí rodový strom u profíka

Pokud nemáte čas a trpělivost, můžete si vypracování rodového stromu zadat u profesionálů. „Trvá to tři až čtyři měsíce, podle toho, jak to jde. Některé rody nám běhají po celé republice nebo i Evropě, takže je to někdy náročnější. Proto sedláky děláme raději, protože nám sedí na tom gruntě.“

Horší je to u obchodníků nebo řemeslníků, kteří často cestovali. Cena rodového stromu se pohybuje kolem 15–20 000 korun. Odměnou je pro genealoga ale i to, když se mu podaří sáhnout hluboko do minulosti. „Když dokážeme provázat posloupnost rodu až před třicetiletou válku, je to úžasné.“

Dobře utajení potomci

Tajemná ale nebývá jen minulost. „Největším tajemstvím jsou nemanželské děti,“ usmívá se Voldánová. Často to bývali šlechtici, kteří se nechtěli hlásit k tzv. levobočkům. O to větší radost pak můžou mít ti, kteří náhodou přijdou na to, že jim v žilách koluje modrá krev. Nestává se to ale často.

Jolana Voldánová a Helena Voldánová

Častější bývají případy mnohem prozaičtější. „Měla jsem případ pěti nemanželských dětí, ke kterým se otec přihlásil, ale matku si nikdy nevzal. Říkala jsem si, co je to za člověka! Pak jsem zjistila, že ona byla vdova po řídícím učiteli a dostávala státní vdovský důchod. Takže důvodem, proč se nevzali, byl ten příjem. Předka tedy nesuďte hned. Musíte hledat ten příběh.“

My Češi

Jací podle ní bývali staří Čechové? „Byli jsme úžasní řemeslníci a muzikanti. Sedláci byli tvrdohlaví,“ vypočítává Helena Voldánová. Různé historické pády se na naší povaze taky hodně podepsaly.

Ale smysl pro humor nám zůstal a takové zápisy genealogové s potěšením sbírají. Platí to i pro Helenu Voldánovou, které se třeba líbil následující zápis faráře: „Dorotka neví, kdo je otcem, neb tři nad ní kalhoty natřásali.“

Kde všude se dá pátrat? Co je základní výbavou genealoga? Jak ona sama začínala? Více uslyšíte v Archivu pořadů.

autoři: Daniela Brůhová , eh
Spustit audio