Mušky octomilky jako prvotřídní piloti a „prasátka“ na Marsu

19. duben 2014

„Kosmická sakura“ z chrámu v japonském Gifu, dražba obřího vejce z Madagaskaru a napínavý souboj týmů o měsíční prémii LunarXPrize.

Vědci z Washingtonské univerzity zkoumali letové schopnosti mušek octomilek, a to tak, že je umístili do válcové komory, na jejíž stěny promítali stíny, které u mušek vyvolávaly pocit blížícího se nebezpečí. Jejich pohyb pak dokumentovali za pomoci vysokorychlostních kamer. Ukázalo se, že octomilky jsou schopné změnit směr letu za méně než setinu vteřiny, a to až o 90 stupňů; umí i přemet. Chovají se prý podobně jako piloti bitevních letounů.

V roce 2009 se na Zemi vrátilo 265 pecek z japonských sakur, které pobyly osm měsíců na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. V chrámu ve městě Gifu z jedné z těchto „kosmických pecek“ vyrostl čtyřmetrový strom, který letos poprvé kvetl. O šest let dříve, než je obvyklé. Má jen devět květů, které mají namísto běžných třiceti jen pět korunních plátků. Je to nicméně vůbec první pecka z 1250 let starého rodičovského stromu, která se kdy ujala.

Ve známé londýnské aukční síni Christie's bylo nedávno vydraženo vejce madagaskarského ptáka aepyornise z příbuzenstva pštrosů, který byl vyhuben nejpozději na počátku 17. století. Tři metry vysoký ptačí obr vážil přes 400 kilogramů a jeho vejce, která se na Madagaskaru dodnes vzácně nacházejí, byla větší než vejce i těch největších dinosaurů. To londýnské mělo na výšku 31 centimetrů. Prodalo se v přepočtu za zhruba čtyři miliony korun.

Rekonstrukce vymřelého madagaskarského ptáka aepyornise v Bioparku ve španělské Valencii

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA se ohradil proti spekulacím, které se na internetu rozšířily po publikaci snímku z marsovského vozítka Curiosity, na němž je vidět zářivý bod na horizontu. Podobné snímky prý Curiosity občas posílá; nikdo je však nepovažuje za signály Marťanů. Světelné jevy působí kosmické záření a nebo jsou to obyčejná „prasátka“ – odrazy slunečního světla od lesklých míst na kamenitém povrchu planety.

V roce 2007 vyhlásila společnost Google soutěž LunarXPrize. Prémii 20 milionů dolarů v ní získá tým, který jako první dopraví vlastními silami na Měsíc vozítko, které po jeho povrchu ujede aspoň 500 metrů a pošle na Zemi data a obrázky. Z 33 přihlášených týmů jich po sedmi letech zbylo 18 - z USA, Itálie, Japonska, Německa, Španělska, Brazílie, Kanady, Indie, ale také z Chile, Izraele, Maďarska nebo Malajsie. Čas mají už jen do konce příštího roku.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 16/2014, 19. dubna.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio