Muslimové slaví Svátek oběti. Místo porážky ovce dnes kupují poukazy z jatek
Dva milióny poutníků v Mekce v pátek rituálně obětují ovci. Zároveň s nimi porazí zvíře jedna a půl miliardy muslimů po celém světě. Tedy alespoň ti, kteří drží tradice a můžou si to dovolit. I obyčeje ale pomalu a jistě ustupují moderním podmínkám. Většina poutníků si v Mekce už jen koupí poukaz a porážku přenechají jatkám. Stejně jako muslimové, kteří žijí v moderních domovech.
„Tady v moderních čtvrtích se zvířata doma neporážejí. Jiné je to v lidových částech Káhiry. Tam lidi porážejí třeba přímo před domem nebo na dvorku,” říká Hajsam, kterého potkávám se ženou a dvěma dětmi v moderním satelitním předměstí Riháb.
V prostředí upravených ulic, vysázené zeleně, nákupních středisek a moderních bytovek si domácí porážku ani moc nejde představit. „Ráno půjdu na sváteční modlitbu, pak pojedeme za mámou do centra do Káhiry. Po obědě se vrátíme a půjdeme s dětmi tady do sportovního klubu,” popisuje Hajsam.
Svátek oběti, Svátek obětování nebo také Velký svátek je náboženský svátek, který slaví muslimové a drúzové. Probíhá formou oběti coby připomínky na Ibrahímovu oběť berana Bohu. Při svátku se lidé modlí k Bohu a obětují různá zvířata, nejčastěji ovce nebo kozy.
Čtyři dny volna platí v Egyptě pro všechny bez rozdílu vyznání. „Já jsem křesťan, takže vám k obětování zvířat moc neřeknu. Vím ale jistě, že kdo může, vyrazí na celé svátky k moři. Křesťané i muslimové, tohle máme úplně stejné,” říká mi Rámí, který už prý doma balí ženu a děti na koupání.
Někde se tradice stále drží
Muslimové v těchto moderních čtvrtích řeší rituální porážku různě. Někteří jen zaplatí za ovci a nikdy ji neuvidí. Důvěřují dobročinným organizacím, že ovci skutečně nechají někde porazit a maso rozdají potřebným.
Ale i tady na moderním předměstí Riháb nakonec vidím a cítím na tržišti ohrádku plnou ovcí, koz a krav. Hlídají je pastevci z dalekého Horního Egypta v typických venkovských košilích. „Ano, tady jsou porážky doma zakázané. Vlastně nevím, možná ne, ale lidi si nechtějí špinit byty, tak nechají zvíře porazit tady na trhu,” překřikují se bratři Muhammad a Badawí z Luxoru.
Tradice se tedy mnozí lidé nevzdávají ani po nastěhování do moderních bytů.
