Myslivci na Přerovsku začínají s odlovem divočáků. Kvůli moru můžou používat i zakázané techniky

Z mysliveckým hospodářem Zdeňkem Severou jsme vystoupali na posed. „Říká se tomu kazatelna. Tady se otevřou okýnka. Někdy čekáte čtyři pět hodin a nepřijde nic, je to příroda. Z toho posedu je to jednodušší v tom, že jste tady krytí, neucítí vás. Ale zas jste na jednom místě a musíte spoléhat na to, že přijdou,“ popisuje myslivec.

V rámci kontroly terénu pokračujeme k pasti na divočáky a vidíme, že je prázdná. „Není to tak jednoduché. V letošním roce se nám tu podařilo odchytit tři selata. Past je svařená ze železa. Musí být pevná samozřejmě, protože prase má sílu. Máme tu fotopast, která tu klec neustále monitoruje,“ říká Severa.

Opodál jsme našli místo, kde se divočáci zřejmě rádi zdržují. „Vidíme, že tady ryla divoká prasata. Podle toho, jak to není opršené, museli tady dnes nad ránem rýt,“ komentuje.

Rozrytá hlína je hned u kukuřičného pole, což je pro divočáky ideální úkryt. Myslivci teď čekají na sklizeň, kterou využijí pro společné naháňky. To je běžně zakázaný způsob odlovu, teď je ale kvůli prasečímu moru dovolený. „Při tom pohybu na poli s lidmi a technikou je to nebezpečná situace. Musí se k tomu přizvat zodpovědní myslivci, aby nedošlo k nějakému zranění,“ dodává Zdeněk Severa.