Myslivci v Praze ročně uloví až čtyři stovky divokých prasat
Divokých prasat je stále hodně, a to nejen v Praze, ale v celé republice. Zvířata se člověka bojí, přesto ale platí, že při setkání s nimi je nejlepší rychle zmizet. Řekl to Václav Nejman, vedoucí Záchranné stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy.
V Praze myslivci podle Václava Nejmana ročně uloví tři sta až čtyři sta divokých prasat. Setkat se s nimi je možné už nejen v lesích a parcích, ale i v blízkosti lidských obydlí, kam je někdy lidé nevědomky přilákají: „Lidi třeba vyhazují například jabka za svou zahradu za plot, a tím ta prasata vábí. Nějaký drátěný nebo dřevěný plot pro ně pak není problém překonat. Nebo se nám stalo, že dokonce tak stokilové prase lidi dokonce krmili, to bylo na Barrandově.“
Co dělat při setkání s divokým prasetem?
Nebezpečné jsou především bachyně s mláďaty. To je hlavně na jaře, ale protože tady mají divočáci dostatek potravy po celý rok, můžou mít mladé i víckrát za rok. „Teď jsou tak selata z jara, z června a ta, co se narodila v srpnu,“ říká Václav Nejman.
Pokud jde člověk bez pejska a potká mláďata divokých prasat, pak je potřeba okamžitě odejít v klidu a opatrně pryč. „V případě, že jde člověk se psem, tak ho okamžitě dát na vodítko, protože ti psi jsou lovci a hledají kořist, takže se klidně snaží „ulovit“ toho divočáka. A divočák se dokáže velmi dobře bránit a tak vznikají zranění psů. Bachyně se rozběhne a začne kousat,“ vysvětluje Václav Nejman.
Václav Nejman má ve své pozici za sebou i některé kuriozní zážitky. třeba když v Praze pomáhal odchytávát jelena siku a jelena lesního. "Ani vjednom případě nikdo neví, jak se mezi domy zvířata dostala. Jelena lesního jsme odvezli do Krušných hor, jelena siku jsme odmanévrovali tak, že odešel sám přes Hostivařský lesopark."
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
