Mýty o ničení Šumavy šíří politici sloužící developerům, tvrdí ekolog Kindlmann
Jaká lokalita se dnes může nazývat pralesem? Může takové místo skutečně fungovat bez zásahu člověka? Hostem Magazínu Leonardo byl Pavel Kindlmann z Ústavu životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„S pojmem prales bych byl opatrný. Ten je stejně jako termín divočina emočně zabarven,“ uvedl vědec.
Podle něj jde v dnešní ochraně přírody především o to zabránit katastrofálnímu úbytku druhů, kterého jsme dnes svědky. „Žijeme v době tzv. šestého hromadného vymírání druhů, které má jeden hlavní rys: poprvé ho způsobila živá bytost, dokonce taková, která sama sebe považuje za inteligentní.“
„Původní les, neboli prales je člověkem víceméně neovlivněný les. Jeho druhová skladba a prostorová struktura rostlin i živočichů odpovídají potenciální přirozené vegetaci a tedy přibližně stavu, kdy by neexistovala technická civilizace.“
„Lidé si představují, že prales musí být nepřehledná změť mnohasetletých stromů. A někteří politici, kteří hájí zájmy svých chlebodárců z řad developerů, právě toto zneužívají. Od nich se dozvíte, že kůrovec díky bezzásahovosti sežral 300leté smrky a zničil poslední pralesní zbytky. Je to ale všechno jinak.“
Právě tato místa na světě rapidně ubývají v důsledku lidské činnosti. „A tím způsobujeme masivní vymírání druhů.“
Vědec okomentoval současné kácení v Bělověžském pralese, kde polská vláda zněkolikanásobila těžbu dřeva. „To nejhorší, co tam vidíme, je arogance moci... Vláda chce ukázat, že si může vykácet, co chce. Toto kácení ani není nezbytné, protože jde o smíšený les, kde se kůrovec moc nerozmnoží.“
„Věřím, že Evropský soud, který vydal ve věci předběžné opatření, že se kácet nesmí, dá Polákům dostatečně jasně vědět, že tohle se v kulturní zemi nedělá... Kdyby těžbu povolili, byl by to velký impuls i pro zahraniční developery, takže by tím byla ohrožená ochrana přírody v celé Evropě.“
Jaká rizika představuje přirozený les pro hospodářské lesy? Nehrozí přestup parazitů na jednu nebo nad druhou stranu? „Hrozí. Ale právě proto se v národních parcích vytvářejí kolem tzv. jádrových zón, tedy území, která chceme chránit, nárazníkové zóny. Ty mají negativním účinkům zabránit.“
„Mají zabránit třeba kůrovci, aby se šířil do okolních hospodářských lesů, ale také tomu, aby možné negativní vlivy hospodaření zasáhly přirozený les, ale jen jeho nárazníkovou zónu.“
„Rozumným lidem, kteří už vědí o co jde, je jasné, že se v bezzásahových zónách kácet nemá. Mýty, které tu několik politiků sloužících developerům vytvářejí, znějí sice zajímavě, ale ve skutečnosti za nimi není žádná pravda.“
Kolem přirozeného lesa se záměrně šíří mnoho mýtů, které mají jediný cíl: oklamat veřejnost. „Jedním takovým je, že bezzásahovost způsobila sucho na Šumavě. Každý se ale může na webu Intersucho.cz přesvědčit, že Šumava je na tom nadprůměrně dobře, a to nejhorší je dnes na Moravě.“
Dalším takovým záměrným mýtem je tvrzení, že obnova neprobíhá na Šumavě zdárně a tak, jak se čekalo. „Skutečnost je taková, že podle biomonitoringu z asi 750 ploch bylo na 157 nalezeno v průměru 5 až 6 tisíc semenáčků na hektar a na více než 80 % bylo nalezeno více než 500 semenáčků na hektar.“
„Stejnou hloupostí bylo konstatování, že zde chybí původní genofond nebo že všechny lesy na Šumavě jsou vlastně hospodářské lesy. To jsou všechno výkřiky, které nemají jediné reálné opodstatnění a mohou přesvědčit jen toho, kdo o věci nic neví,“ shrnul Pavel Kindlmann.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
