Na Karlštejně je rozhodně ještě co objevovat, tvrdí památkář

Podle legend byl Karlštejn založen v roce 1348. Toto datum ale není archivně podložené, uvedl expert.

„Je to legenda, která vznikla zřejmě u známého kronikáře Hájka z Libočan. Asi bylo potřeba dosadit k založení hradu nějakou významnou událost, a proto vzniklo datum 1348.“

Karlštejn byl od počátku soukromý hrad Karla IV, významného panovníka a později císaře římského. Státnický program vznikl až později, dodal architekt.

„Za jeho života se využití hradu měnilo dvakrát. První změnou bylo založení Karlštejnské kapituly v březnu 1357, ta druhá změna souvisela se získáním říšských klenotů.“

Tehdy se Karel proti všem pravidlům rozhodl na svém soukromém hradě umístit nejvýznamnější politické znaky tehdejší Evropy.

„Zřejmě uvažoval o založení imperiální dynastie rodu Lucemburků, a bylo výsostné politické gesto, že přenesl tyto insignie na svůj soukromý hrad. A podařilo se mu to: dva z jeho synů byli římští králové a jeden římský císař,“ konstatoval Chudárek.

Čtěte také

Samotná stavba hradu byla velmi náročná na realizaci. „Pokoušeli jsme se o propočty, při až sedmimetrové síle zdiva byl postup práce takový, že jeden rok se stavělo jedno patro, to znamená vyzdít denně 15 kubíků zdiva.“

V domnění, že se o Karlštejnu už ví všechno, žila generace badatelů v 60. a 70. letech 20. století, kdy po rekonstrukci vznikl dojem, že už na hradě není co bádat, vzpomněl památkář.

„Ale jen například o adaptacích hradu za života Karla IV. se vůbec nevědělo až do doby, kdy probíhaly dosti náročné stavební práce, a byl umožněn hloubkový stavební historický průzkum.“

V rámci přípravy rekonstrukce stropu mezi roky 1997 a 2001 se prováděly cílené průzkumy a získala se spousta poznatků. „Z těch šlo odvodit nové hypotézy, které se potvrdily, a dnes je můžeme považovat za jistotu,“ tvrdí Chudárek.

„V momentě, když vám všechno česky řečeno docvakne, a přibývá souvislostí a poznatků, když najednou víte, že to, co jste četli v čítankách je úplně jinak, tak to je úžasný pocit,“ popsal pocity úspěšného badatele památkář.

A výzkum dále pokračuje. „Určitě budou nové interpretace, nové nálezy a nová zjištění. Zkoumáme také podzemí objektů, které byly zbourány v 90. letech 19. století, připravujeme také novou fázi obnovy hradu, která je spojená s archeologickým výzkumem a sondami v prostoru nádvoří purkrabství.“

„S ohledem na výročí Karla IV. bude v dubnu na hradě otevřena výstava takzvaného Karlštejnského pokladu, tedy kompletního pokladu z dob Karlovy a Václava IV., který bude vystaven na hradě úplně poprvé,“ pozval na Karlštejn zájemce o českou historii Zdeněk Chudárek.

O historii i současnosti bádání na hradě Karlštejně hovořil host Studia Leonardo památkář a architekt Zdeněk Chudárek. Připravila Martina Vacková, moderuje Jan Burda.