Na návštěvě v České sbírce mikroorganismů v Brně

Doposud izolovali více než 600 kmenů bakterií rodu Pseudomonas, a rozmrznout je nechávají až poté, co absolvují transport přes půl zeměkoule do ostře sledovaných laboratoří České sbírky mikroorganismů v Brně.

A kdo si mikrobiologické vzorky z takové sbírky objednává? Její pracovníci rozešlou každý rok asi tisícovku zásilek v několika ampulkách. Ty slouží jako srovnávací materiál například při kontrole kvality vody, potravin, nebo testování vzorků ve zdravotnických zařízeních.

Sbírka ale funguje také jako mezinárodní ukládací místo pro nově vyšlechtěné druhy organismů. Jaká rizika takové kolekce mikroorganismů představuje, vysvětlil vedoucí České sbírky mikroorganismů Ivo Sedláček.

„Máme oprávnění pracovat pouze s mikroorganismy, které patří do skupiny nebezpečnosti 2, čili nepracujeme s ničím takovým, co bychom mohli přirovnat k viru ebola a podobně,“ ujistil vědec.

Pracovníci sbírky nejsou ani nijak zvlášť očkováni. Důvod je prostý. „Pro řadu zde uskladněných mikroorganismů ani neexistuje očkování,“ objasnil Sedláček. „Musíme pracovat tak, abychom nenakazili sebe, ani nekontaminovali prostředí.“

Česká, dříve československá sbírka organismů funguje od roku 1964, tedy více jak 50 let, ale našli bychom v ní kultury, které biologové izolovali před více než 100 lety.

Naopak ty nejmladší vzorky nesou letopočet 2015, a objevují se mezi nimi čerstvě popsané vzorky, na které je Ivo Sedláček, a s ním i celá Masarykova univerzita patřičně hrdý.

„Součástí sbírky je asi 1500 izolátů z univerzitní výzkumné stanice v Antarktidě. Tam se podílíme na mikrobiologickém výzkumu, a odtud máme velkou spoustu izolátů. Už jsem popsali nové druhy a pracujeme na dalších.“

Nejnovějším přírůstkem je půdní mikroorganismus pojmenovaný po Johannu Gregoru Mendelovi Pseudomonas Gregormendeli. Patří mezi chladnomilné druhy a pohybuje se pomocí bičíku. Více se o něm můžete dozvědět v časopise Current Biology, který se co nevidět chystá do tisku.