Na okraj Kroniky české
Kronika Václava Hájka z Libočan patřila po dlouhá staletí k oblíbeným zdrojům informací o českých dějinách. O svůj post přišla na počátku 19. století, kdy se stala cílem ne vždy spravedlivé kritiky.
V roce, kdy si připomínáme 460 let od smrti proslulého českého kronikáře, vychází první moderní edice Kroniky české, kterou editorsky připravil Jan Linka, host magazínu Leonardo. Současně se odehrála konference s názvem Na okraj Kroniky české, která měla přinést odpovědi na otázky související s historickým, literárním i jazykovým kontextem Hájkova díla. Co může toto dílo přinést dnešnímu čtenáři?
Na sever a na poledne
Hájkova Kronika česká byla poprvé vydána v roce 1543. Až do 19. století patřila k nejčtenějším česky psaným knihám. Nic na tomto faktu nezměnila ani kritika historika Gelasia Dobnera v polovině 18. století a dalších. Kronika žila díky Hájkovu mimořádnému vypravěčskému daru svým vlastním životem. Zvláště v 19. století se stala inspirací pro mnoho autorů i výtvarných umělců, kteří Hájkovo dílo dodnes udrželi v obecném povědomí například v podobě starých pověstí českých.
V závěru letošního roku se na knižním trhu objevila nejúplnější edice Hájkovy kroniky, protože starší vydání byla pouze výběrová. Od roku 1543 jde teprve o třetí kompletní české vydání. Kromě transkripce textu, rejstříků osob a míst, slovníčku, edičních poznámek a doslovu Petra Voita, které najdete v knize, nabízí na přiloženém CD také transliteraci textu. Sami si tak můžete vyzkoušet, zda by jste dokázali Hájkovi porozumět například ve chvíli, kdy své hrdiny pošle cestovat „na poledne“. Významy mnohých slov se proměnily tak, že dnes bude asi málokdo z laiků tušit, že Hájkovi cestovatelé nezačali putovat ve 12 hodin, ale šli směrem na jih.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
