Na počátku stála velkorysost, říká sinoložka o sbírce Národní galerie

17. únor 2016

Čínská sbírka Národní galerie je nejen rozsáhlá, ale i ojedinělá, protože obsahuje řadu unikátních exponátů. Jak se tato sbírka utvářela a co zajímavého může nabídnout, to představila ve Studiu Leonardo kurátorka čínských sbírek Národní galerie Michaela Pejčochová.

„Naše Sbírka umění Asie a Afriky vznikla původně v roce 1951, v roce 1952 byla ustanovena,“ uvedla sinoložka.

Fond vznikl poválečným shromažďováním asijských exponátů. „Naše předměty ale mají ještě starší historii. Řada z nich se dostala do střední Evropy už na začátku 20. století jako objekty zájmu různých sběratelů, která se pak odkazy nebo nákupy dostaly do sbírek Národní galerie.“

Asi nejslavnější částí sbírky je kolekce tušových maleb 20. století, potvrdila Pejčochová. „Jde o sbírku děl mistrů, kteří jsou dnes nejslavnější z čínských malířů 20. století.“

Část těchto děl se do sbírek kromě klasických cest dostala i oficiální cestou v 50. letech, kdy fungovala velmi čilá výměna mezi socialistickými státy a Čínskou lidovou republikou.

„Existovaly vzájemné návštěvy umělců, a součástí byly i výměny uměleckých děl, které dnes tvoří jednu z nejcennějších částí našich sbírek,“ tvrdí kurátorka. „Celkem vlastníme 1605 děl čínského malířství, z toho je 250 maleb z 20. století.“

Tým kurátorů Národní galerie, jehož členkou je také Pejčochová, připravil v pražském Paláci Kinských výroční výstavu s názvem Velkorysost, umění obdarovat.

„Výstavou chceme vzdát hold a oslavit velkorysé chování a jednání, které stojí v samém základu zrodu sbírky,“ vysvětila pohnutky kurátorů Národní galerie sinoložka.

V roce 1796 byla založena Společnost vlasteneckých přátel umění, která si vytkla za cíl podpořit dary a příspěvky to, aby umělecká díla, které do té doby byla v aristokratických sbírkách, se dostala do povědomí veřejnosti.

„Cílem byla snaha povznést vkus a umělecké cítění normálních, obyčejných lidí. A v tomto odkazu Národní galerie pokračuje celých 220 let,“ přihlásila se k dědictví předchozích generací Michaela Pejčochová.

autoři: ehů , mmk , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.