Na výlety s novým číslem Naší přírody
Taky vás ptačí štěbetání hned po ránu táhne ven? Nedejte se tedy moc přemlouvat a nezapomeňte si přibalit nové číslo Naší přírody. Dozvíte se v něm mimo jiné, že i když se díváte a máte pocit, že nic nevidíte, tak přitom vidíte – jen se pozorovaný tvor umí krásně zamaskovat a chránit si tím život před predátory.
Pokud jste zahrádkáři, můžete se přidat k projektu Živá zahrada, bude se líbit vám i všem živočichům, kterým tím zřídíte nové bydlení. Budou mezi nimi určitě i ptáci, takže budete moci pozorovat, jak náročná je péče ptačích rodičů o nové pokolení. Snad jen mimo rodičů kukaččích, kteří přenechali výchovu svých dětí jiným.
A pokud byste nevěděli, kam se o víkendu vydat na výlet, nechte se inspirovat článkem o Hrubém Jeseníku či o putování po stopách posledního vysočinského vlka, bude to stát za to.
Ptačí rodiče a děti
Doba hnízdění je právě v plném proudu a tak při vycházkách do přírody můžeme narazit na upachtěné ptačí rodiče, kteří teď mají opravdu napilno. Aby své malé křiklouny vůbec uživili a uchránili je před vším zlem, celý den se ani na chviličku nezastaví. Není divu, že zatímco děti v jejich péči jen kvetou a rostou jako z vody, ustaraní, vyhládlí a ulítaní rodiče už doslova melou z posledního. A to mají ještě hodně práce před sebou. Jakmile totiž ptačí drobotina poprvé opustí hnízda a vrhne se do velkého světa, přijdou na řadu první krůčky, první klopýtnutí a nakonec i vytoužené létání. A představte si, že mnozí z rodičů tenhle kolotoč během sezóny roztočí ještě několikrát. Nic naplat, pud je pud a rodičovská láska bývá bezmezná.
Jak se zvířata maskují
V přírodě – stejně jako v lidské společnosti – zuří permanentní válka, a zda jedinec, či dokonce celý druh, přežije, závisí na tom, jak se přizpůsobí svému okolí a oklame či zastraší své nepřátele. I když nejsme přáteli polidšťování zvířecích vlastností, nutno přiznat, že při srovnávání způsobů, jakými se živočichové snaží uchovat svůj život, s tím, jak se o to samé snaží lidští válečníci, vyniknou četné paralely. Je však podivuhodné, že i před těmi nejmodernějšími vynálezy lidské vojenské techniky mají živočichové obvykle náskok mnoha milionů let.
Nedotčené skály Hrubého Jeseníku
Toulat se hlubokými lesy nazdařbůh po pěšinkách, kde nikdo nechodí, šplhat na roztodivná opuštěná skaliska, překonávat hluboké strže a zažívat pocit dokonalé svobody pohybu. To vše lze zažít v severovýchodní části Hrubého Jeseníku, která nese název Medvědská hornatina.
Obsah čísla 3/15
Ptačí rodiče a děti / Alena Říhová
Jaro na lukách / Přemysl Pavlík
Jak se zvířata maskují / Hana a Vladimír Motyčkovi
Ohrožení broučí obři – vodní druhy / Mladen Kaděra
Je vaše zahrada živá? / Denisa Mikešová
Na svět přicházím podvodem... / Alena Říhová
Nedotčené skály Hrubého Jeseníku / Martin Janoška
Na stopě posledního vlka Vysočiny / Jaroslav Monte Kvasnica
Kambrium – exploze života / Lukáš Kukal
Hádeckými lomy za přírodou i dalekými výhledy / Jan Moravec
Divocí koně zachraňují modrásky / Dalibor Dostál
Školní „kecy“ aneb Co se dá najít v písemkách / Marek Velechovský
Poznáváme naše hřibovité houby: hřib rudonachový / Michal Mikšík
Článek a fotografie poskytl časopis Naše příroda.
Občanské sdružení Naše příroda je neziskovou organizací. Jejím základním cílem je informovat o přírodě, životním prostředí a jejich ochraně.