Náboženství jménem Smolensk. Trauma z katastrofy i po sedmi letech ovlivňuje polskou politiku

Muž držící portrét prezidenta Lecha Kaczyńského při šestém výročí Smolenska v roce 2016 | Zdroj: Reuters

Atentát. Bomby na palubě. Spiknutí proti Polsku. Kolaborace Tuska s Putinem. A naposledy vina ruských dispečerů, kteří měli katastrofu úmyslně způsobit. To je jen několik z údajných příčin, o kterých jsou přesvědčeni političtí odpůrci výsledků oficiálního vyšetřování letecké katastrofy letadla Tu-154M, při které v roce 2010 zemřelo 96 lidí, včetně polského prezidenta Lecha Kaczyńského.

Tento článek je více než rok starý.

Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Trauma, které nehoda pro Polsko znamenala, i sedm let poté ovlivňuje tamní politiku. A nejspíš ještě dlouho bude.

Část polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) v čele s místopředsedou strany a současným ministrem obrany Antonim Macierewiczem je dlouhodobě přesvědčena o tom, že u Smolenska došlo k atentátu na prezidenta. Ministr verze často mění a po vyvrácení jedné záhy přijde s další.

Oficiální verzi vyšetřování, která mluví o sérii chyb na polské i ruské straně a nevyhovujícím počasí, dlouhodobě odmítá i předseda strany PiS a dvojče zemřelého prezidenta Jarosław Kaczyński.

„Určitě to nebylo tak, jak tvrdí ve svých zprávách (ruská vyšetřovatelka) Anodjinová a (bývalý polský ministr vnitra) Miller. To jsou lživé verze. Jejich vyšetřování zcela jistě nemělo vést k objasnění pravdy,“ řekl v březnu Kaczyński portálu Onet.pl.

Podle profesora politologie na Varšavské univerzitě Tomasze Słomki se smolenská katastrofa stala jedním z rozlišovacích prvků polské politické scény.

„Pro Právo a spravedlnost není Smolensk jen prvkem politické identity, ale zároveň je považován za náboženský prvek. Buduje se smolenská mytologie, kolem které se koncentruje železné voličské jádro strany. Ten, kdo věří ve 'smolenské náboženství', ten se počítá mezi ty pravé vlastence,“ uvedl politolog pro iROZHLAS.cz.

„Smolenské náboženství“

Jarosław Kaczyński od smrti svého bratra nosí pouze kravaty v černé barvě. Každý osmnáctý den v měsíci se jezdí pomodlit k bratrově hrobu na „polských Hradčanech“ - královském hradu Wawel v Krakově. Měsíční připomínání Smolenska má ale i masovější formu. Kvůli té dokonce v polštině vzniklo i nové slovo: měsíčnice.

Polsko obvinilo z pádu prezidentského speciálu u Smolensku ruské letové kontrolory

Číst článek

Smolenské měsíčnice se konají každý desátý den v měsíci už od 10. května 2010. Forma je vždy velmi podobná – ráno po mši se položí věnce a svíčky před prezidentským palácem. Večer proběhne mše v katedrále na Starém městě a poté následuje procesí směrem k paláci.

V čele průvodu jde vždy Kaczyński a další vrcholní politici z jeho strany, nechybí třeba ani Jacek Kurski, ředitel veřejnoprávní Polské televize, která celou akci živě pokrývá s desítkami přenosových vozů. V procesí jdou zpravidla stovky lidí, většinou starších. Mají polské vlajky, kříže, plakáty s politickými hesly i podobizny prezidenta Kaczyńského.

Osmdesátá smolenská měsíčnice ve Varšavě v prosinci 2016 | Foto: Filip Harzer

Před průvodem jede automobil s ozvučením, ze kterého zní náboženské písně a kázání katolického kněze. Celá akce má silný náboženský význam.

Když procesí dojde před prezidentský palác, ujímá se po státní hymně slova Kaczyński. Jeho mobilizující a bojovné projevy jsou si vesměs podobné – mluví o cestě k pravdě, o konečném vítězství a proměně Polska, o kterou vláda jeho strany usiluje. Dav při jeho projevu skanduje hesla „Jarosławe, spas Polsko!“ či „Zvítězíme!“.

Předseda PiS Kaczyński promlouvá na měsíčnici v lednu 2017 (české titulky k dispozici):

V posledních měsících na měsíčnicích protestují odpůrci vlády a „smolenské sekty“, jak tvrdé jádro strany PiS opozice označuje. Skanduje se a živě diskutuje, k fyzickým konfliktům mezi oběma tábory nedochází.

Na jedné z nejbouřlivějších měsíčnic se byl v prosinci 2016 podívat i sedmadvacetiletý Krzysztof z Varšavy. „Vytočil mě vzájemný nepřátelský přístup Poláků, využívání víry pro zvýraznění rozměrů katastrofy a překrucování reality,“ říká mi v centru Varšavy Krzysztof, kterého jako katolíka při modlitbě obzvlášť pobouřilo přirovnání obětí katastrofy k padlým vojákům.

Pochod při osmdesáté smolenské měsíčnici v prosinci 2016, vpředu veprostřed Jarosław Kaczyński | Foto: Filip Harzer

Po výhře Andrzeje Dudy v prezidentských volbách uvažovali organizátoři o konci měsíčnic. O jejich pokračování rozhodl sám Kaczyński. „Skončíme až tehdy, když budou pomníky a když budou závěry, přinejmenším předběžné, týkající se smolenských vyšetřování,“ zavelel lídr vládního tábora.

Pozvánka strany Právo a spravedlnost na akce k 7. výročí tragédie:

Původně si v roce 2010 předseda Práva a spravedlnosti přál, aby na akci vystupovali pouze politici, kteří se znali s jeho bratrem Lechem. Dnes už má podle svých slov akci kvůli protestům opozice za politickou.

Při ročním výročí probíhaly akce podobně, avšak byly mohutnější, navíc je plně zajišťoval stát. Při letošním sedmém výročí akci organizuje ministerstvo kultury, které předem zabralo centrum města.

Pomníky, ulice i učebnice

V roce 2016 byly v centru hlavního města tisíce lidí. Kaczyński z pódia jako obvykle oznamoval, že se musí vybudovat pomníky. „Tady, na Krakovském předměstí, musí stanout smolenský pomník. Na téhle ulici musí stanout pomník prezidenta Lecha Kaczyńského!“ hřměl předseda PiS. „Potřebné jsou názvy ulic a náměstí,“ dodal.

Tusk nemá čas, svědčit nebude. Varšava ho předvolala kvůli spolupráci rozvědky s Rusy

Číst článek

Podle předsedy vládní strany, který je oficiálně „pouhým“ poslancem, se „pravda musí dostat i do knížek a učebnic“. O pomnících mluví Kaczyński na měsíčnicích pravidelně, stejně jako o blížícím se odhalení pravdy.

Datoví novináři deníku Gazeta Wyborcza spočítali, že různých pomníků Smolenska vzniklo od roku 2010 už přes 400 a rychle přibývají další. Jde hlavně o pamětní desky, obelisky, kříže, sochy a stromy.

S verzí atentátu a spiknutí proti prezidentovi počítá i film Smolensk, který měl premiéru loni v září. Příběh novinářky, která postupně „dojde k pravdě“, zobrazuje dva výbuchy na palubě Tupoleva. Promítání filmu v zahraničí zajišťují polské ambasády a Polské instituty, které zřizuje stát.

Nové záběry letadla zveřejnila krátce před sedmým výročím katastrofy vojenská kontrarozvědka. Na krátkém videu jsou vidět přípravy na odlet letadla Tu-154M z varšavského letiště Okęcie. Kontrarozvědka získala nové záběry v minulých týdnech.

Záběry zachycují přípravu letadla na let, příjezd prezidentské kolony a zhruba v jedné minutě videa záznam ukazuje i nastupujícího prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho manželku Marii.

Rozlišovací prvek politické scény

I přes neustálou přítomnost smolenského tématu v politice a médiích dělí už podle Varšavana Krzysztofa otázka smolenské katastrofy polskou společnost méně. „Čím dál tím víc ale polarizuje radikální přívržence a odpůrce teorie atentátu,“ dodává Krzysztof, který pracuje ve státní správě. Běžní lidé už si podle něj na Smolensk a měsíčnice zvykli.

Pro hlavní opoziční stranu Občanská platforma je Smolensk podle varšavského politologa Tomasze Słomki do určité míry politicky užitečný. „Vytváří totiž výrazný rozkol ve společnosti na Polsko národně-konzervativní, které nedůvěřuje sousedům, a Polsko moderní a otevřené,“ tvrdí Zpravodajskému webu profesor.

Za smrt prezidenta u Smolenska můžou Rusové, tvrdí polský ministr. Trump slíbil Varšavě pomoc

Číst článek

Podle dubnového průzkumu agentury IBRiS věří teorii o atentátu 14 % Poláků. Číslo se v posledních dvou letech výrazně nezměnilo. Lidé věřící v atentát jsou většinou voliči strany PiS. Podle vyjádření bývalého ředitele Polského institutu pro mezinárodní záležitosti Marcina Zaborowského, kdo nevěří v atentát, nemá v PiS co pohledávat. „Kdo chce v PiS udělat kariéru, musí akceptovat, jak my říkáme, smolenské náboženství. Čili že to byl atentát a špinavá hra,“ myslí si Zaborowski.

Smolensk má podle něj i vliv na vztah s Ruskem. „Kontakt současné polské vlády s Ruskem je na opravdu nízké úrovni. Ke kontaktu dochází výlučně na úrovni nižší, než jsou náměstci. Vztahy zamrzly. A Rusko stále zadržuje vrak letadla, které nevrátí,“ dodává Zaborowski pro Zpravodajský web Českého rozhlasu.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme