Nadějné vyhlídky chudých studentů v USA? Je třeba odhodlání a tvrdá práce
Jak se uživit, uhradit školné na univerzitě a ještě získávat praxi a znalosti pro budoucí povolání? Za odpověď na tenhle rébus by dal poslední drobné jistě nejeden mladý Američan. Milióny studentů ve Spojených státech startují do profesního života z mnohem nevýhodnějších podmínek než většina jejich vrstevníků. Jak se jim daří přeskočit příkop nerovných šancí?
V potemnělé učebně bostonské organizace Year Up vládne soustředění a blikají obrazovky počítačů. Zhruba dvacítka mladých lidí se tu noří do tajů excelových tabulek a dalších programů, které by mohli užít ve světě finančnictví, ale třeba i během univerzitního studia.
Roční intenzivní program je určený všem, kdo se chtějí vzdělávat a pracovat, ale po cestě musejí překonávat hlubší finanční nebo sociální příkopy než jejich vrstevníci.
Jedním z nich je 20letý Deante Godfrey. Učení pro něj není žádná novinka. Z rodného Bostonu vyrazil studovat na univerzitu v Miami, prázdná peněženka ho ale donutila vrátit se znovu domů.
Pracuju, abych se mohl vrátit do školy
„V Miami jsem studoval účetnictví na soukromé univerzitě, ale neměl jsem dost peněz na to za školu platit, tak jsem se vrátil zpátky a začal pracovat v obchodě,“ vypráví.
„Asi po půl roce jsem našel Year Up, doufám, že se mi díky jejich programu povede se na univerzitu vrátit,“ zasvěcuje mě do svých plánů usměvavý mladík v obleku a pečlivě uvázané kravatě.
„Momentálně mám k dispozici stipendium, které program nabízí. Jsem v druhé půlce, což znamená, že kromě lekcí chodím i na praxi. Pokud se mnou firma bude spokojená, nabídne mi zaměstnání a můžu dál zůstat za normální plat,“ říká Deante.
„To by mi také umožnilo vrátit se do školy,“ dodává a popisuje přísné podmínky, které účastníci projektu musejí plnit – naprostá dochvilnost a spolehlivost, žádné absence, a pokud, tak pečlivě a dopředu omluvené.
Škola, práce, rodina
Toho, že by pracovní a studijní náklad nemusel zvládnout, se Deante neobává. Jen mimoděk 20letý mladík zmiňuje, že kromě programu má další tři pracovní úvazky, přes týden pomáhá v právnické firmě a s hlídáním dětí v družině, o víkendu prodává oblečení v nákupním středisku.
K odhodlání a samostatnosti ho evidentně dovedlo chaotické a traumatické dětství jako vystřižené z románu Charlese Dickense.
Po rozchodu rodičů vyrůstal Deante u tety jako nejstarší z celkem sedmi dětí. Jak sám říká, nejtěžší je pro něj vyrovnat se s tím, že roky neviděl svou mladší sestru, která zůstala s otcem.
Sociální projekt přinese zisk i firmám
„Naše organizace je na sociální misi, daří se nám ji plnit skrze mezeru na trhu,“ vysvětluje Casey Recupero, ředitel Year Up. Program pro mladé lidi mezi 18 a 24 lety pomáhají financovat samotné firmy, mezi nimi třeba i Harvardova univerzita, které pak nabízejí studentům praxi.
Model je podle ředitele programu výhodný pro všechny: „Nejen že náš program plní roli sociální služby, ale má i ekonomické dopady. Firmám jsme schopní najít zaměstnance, kteří jsou loajální, pracovití a chtějí si místo udržet.“
Podle Caseye Recupera dává Year Up mladým lidem šanci, kterou klasické pracovní agentury nenabízejí jednoduše proto, že lidé bez vysokoškolského diplomu sítem požadavků lehce propadnou.
To, že odhodlání studentům nechybí, potvrzuje i Deante. Jak říká, tvrdé práce se nebojí. „S tím jsem do programu šel, že celý rok budu opravdu dřít. Věřím, že se to vyplatí, že se budu moct vrátit na univerzitu a dělat to, co skutečně chci,“ dodává Deante.
