NASA “ořezala” pilotovanou misi k asteroidu
Po roce 2020 se američtí astronauti nevydají přímo k jednomu z asteroidů, jak bylo původně plánováno. Automatická sonda nejdříve z povrchu jednoho z nich odebere větší balvan a přemístí ho blíže k Zemi, konkrétně na oběžnou dráhu v blízkosti Měsíce. Teprve tam ho navštíví a zblízka prozkoumají astronauti.
Tento scénář spadal pod projekt s názvem Mise přemístění asteroidu (Asteroid Redirect Mission - ARM) a měl dvě varianty. Nyní pravděpodobnější varianta B spočívá skutečně v automatickém odebrání velkého kamene z povrchu asteroidu a jeho přemístění k Měsíci. Tato varianta by stála asi jeden a čtvrt miliardy dolarů, pokud nebudeme počítat náklady na start raket. O sto milionů dolarů levnější záložní varianta A spočívá v nalezení tak dostatečně malého asteroidu, aby jej automatická sonda jiného typu mohla na parkovací dráhu k Měsíci dopravit celý.
Mezi finálními kandidáty na výzkum v rámci této mise se ocitly tři zajímavé asteroidy. Prvním je uhlíkový asteroid 2008 EV5, který měří asi 400 metrů v průměru a má tvar ořechu. Druhým je asteroid Itokawa, který již v roce 2005 navštívila japonská sonda Hayabusa a dopravila z něj na Zemi v roce 2010 malý vzorek odebraného materiálu. A třetím je opět poměrně sledovaný asteroid Bennu, který ještě předtím v roce 2018 navštíví americká sonda OSIRIS-REx a rovněž z něj automaticky odebere a na Zemi dopraví několik desítek gramů materiálu. Konečné rozhodnutí o tom, ke kterému z nich automatická sonda v rámci mise ARM zamíří, padne někdy po roce 2019.
Sonda ARM odstartuje v prosinci roku 2020. K cílovému asteroidu ji dopraví úsporný a efektivní solárně-elektrický iontový pohon, přičemž cesta k cílovému tělesu bude trvat asi 2 roky. Po příletu bude sonda mnoho měsíců kroužit v okolí asteroidu a její kamery budou hledat vhodný balvan k odebrání - může mít průměr až 4 metry. Po jeho zaměření se sonda snese k povrchu, uchopí ho svým robotickým drapákem a vznese se s ním pryč. Pak nastane další zajímavá fáze pokusu, kdy se bude sonda s uchopeným balvanem snažit gravitačně působit na mnohem větší asteroid. Jde vlastně o ukázkový pokus, jak lze pomocí minimálních prostředků postupně odklonit dráhu asteroidu.
Pak se automatická sonda vydá s balvanem k Měsíci, kam doletí za dalších 5 až 6 let. V konečné fázi automatickou sondu se zachyceným balvanem navštíví astronauti v nové kosmické lodi Orion, spojí se s ní, prozkoumají co největší část balvanu na místě a pak se s odebranými vzorky vrátí zpět na Zemi, kde bude materiál z asteroidu důkladně prozkoumán v rámci špičkově vybavených laboratoří. Pilotovaná část mise bude trvat asi kolem 30 dnů. Účelem projektu je nejen prozkoumat vybraný asteroid, ale také prověřit celou řadu nových kosmických technologií a systémů, které budou užitečné při cestách k Marsu a jiným objektům sluneční soustavy.
Zdroje: NBC News, The Planetary Society, NASA 1, NASA 2, NASA 3, Spaceflight Insider
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
