NASA přináší zprávy o vývoji antarktického ledu
Situace kolem vývoje celkového objemu antarktického ledu je stále složitá a nejednoznačná. Zatímco nedávná zpráva NASA hovoří o tom, že ledu a sněhu v Antarktidě v poslední době spíše přibývalo, než ubývalo, jiné studie hovoří o opačné tendenci - zejména o úbytku tloušťky mořského ledu v okolí Antarktidy a o hrozícím zrychlení tání ledovců zejména v Západní Antarktidě v blízké budoucnosti.
Celkově současné zprávy NASA vyznívají poněkud odlišně než zprávy Mezivládního klimatologického panelu OSN (IPCC). Přesto však do budoucna nelze vyloučit nástup výrazné klimatické změny, spojené s globálním oteplováním. Sama NASA připouští, že i když v posledních cca 20 letech zmrzlé pokrývky v oblasti Antarktidy celkově přibývalo, za dalších asi 20-30 let může být bilance opačná, mohou převážit “ledové ztráty”.
Vědci z Goddardova střediska kosmických letů NASA zveřejnili 29. října tohoto roku v časopise Journal of Glaciology článek, ve kterém přinesli analýzu nedávných družicových dat ohledně ledu v Antarktidě (šlo o data z družic European Remote Sensing (ERS) a Ice, Cloud and land Elevation Satellite (ICESat)). Dospěli k závěru, že mezi lety 1992 až 2001 se hmotnost antarktického ledu každoročně v průměru zvyšovala o 112 miliard tun. V letech 2003 až 2008 se tento každoroční průměrný přírůstek snížil na veličinu 82 miliard tun. Tyto výsledky ovšem nesouhlasí s měřeními jiných dvou družic NASA, pracujících v rámci programu Gravity Recovery and Climate Experiment (GRACE). Družice GRACE zaznamenaly v rámci odlišné metodiky naopak průměrný každoroční úbytek ve výši 92 miliard tun mezi lety 2003 až 2014. Zatímco družice GRACE však měřily hmotnost ledu, poslední studie z Journal of Glaciology počítala objem ledu, který byl odvozen z výšky povrchu ledové pokrývky, porovnávané s ledovými jádry z vrtů na místě. Odborníci z jiných institucí navíc nepovažují měření z družic za přesná, a proto nepovažují vysokou míru přírůstků ledu uvedenou ve studii NASA za pravděpodobnou.
Na východě led přibývá, na západě ubývá
Celková mozaika “ledové bilance” v Antarktidě je tedy komplikovaná. Zatímco přírůstky ledu jsou pozorovány hlavně v celé oblasti Východní Antarktidy resp. v nitru Západní Antarktidy a jsou mj. způsobeny zvýšenými sněhovými srážkami v období posledních 10 000 let, led naopak výrazně taje zejména v některých oblastech Západní Antarktidy a na území Antarktického poloostrova. Tento základní fakt potvrdily obě studie, ale neshodly se na přesných číslech, tj. který proces převažuje nad druhým. Souhlas však panoval v celkové tendenci a prognóze, že tání ledu se v současnosti prudce zrychluje a již za 20-30 let může převážit nad ledovými přírůstky. Navíc hrozí dodatečná destabilizace, uvolnění a tání velkého množství ledu v oblasti Západní Antarktidy, což může způsobit výrazné zvyšování průměrné globální hladiny moře v průběhu příštích staletí až tisíciletí.
V roce 2018 NASA vypustí další vědeckou družici, ICESat-2, která bude schopna měřit změny výšky ledové pokrývky a tloušťku mořského ledu s přesností méně než 1.5 centimetru, což může situaci v této oblasti poněkud vyjasnit.
Zdroje: Phys.Org 1, Phys.Org 2, Phys.Org 3, Phys.Org 4, Phys.Org 5, Phys.Org 6, Phys.Org 7, Popular Science, NASA, Journal of Glaciology, KCRA, EpicTimes, Huffington Post, Christian Science Monitor, ScienceDaily 1, ScienceDaily 2, Vision Times, USA Today, CNN
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
