NASA připravuje vesmírný dalekohled se 100x větším zorným polem než má “Hubble”

4. březen 2016

Dalekohled dostal název Wide Field Infrared Survey Telescope (WFIRST), bude mít podobné rozměry optiky jako Hubbleův vesmírný dalekohled. Jak jeho název napovídá, jeho úkolem bude sledovat vesmír v tzv. blízké infračervené (near-infrared) a částečně i ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra.

Do vesmíru by měl dalekohled WFIRST podle dnešních plánů NASA odstartovat někdy kolem roku 2024. Stejně jako vesmírný dalekohled Jamese Webba, který bude do vesmíru vypuštěn v roce 2018, se WFIRST nebude pohybovat na nízké oběžné dráze kolem Země, ale bude umístěn v “gravitačně neutrálním” Lagrangeově bodě L2 soustavy Země-Slunce, tedy asi 1,5 milionů km od Země, navíc na opačné straně od Země, než kde se nachází Slunce. Zde by měl pracovat po dobu nejméně 6 let.

Dalekohled WFIRST bude mít velmi podobný průměr hlavního zrcadla jako Hubbleův vesmírný dalekohled (HST) - tj. 2 metry a 40 centimetrů. Bude stejně jako on vyřazenou špionážní družicí, která “přebývala ve skladu” tajné americké agentury Národní úřad pro průzkum (National Reconnaissance Office - NRO).

Náklady na její přestavbu pro astronomické účely jsou nyní odhadovány jen za rok 2016 na zhruba 90 milionů dolarů. WFIRST ale bude mít asi 2x kratší ohniskovou vzdálenost než má Hubbleův teleskop, což mu poskytne mnohem širší zorné pole.

Efektivní průměr tohoto zorného pole bude řádově 10x větší než průměr zorného pole HST. Nový dalekohled tedy bude moci zároveň zachycovat zhruba 100x (někdy až 200x) více astronomických objektů nebo událostí najednou, než “Hubble”, při stejné rozlišovací schopnosti. Zrcadlo dalekohledu bude také schopno pomocí jemných změn svého tvaru korigovat případné chyby zobrazení, což je poprvé, kdy bude podobný systém optiky s deformovatelným zrcadlem pracovat na astronomické družici, tedy ve vesmíru.

Koncept dalekohledu WFIRST AFTA (1)

Srdcem dalekohledu WFIRST budou dva důležité přístroje, umístěné v jeho ohnisku. Hlavní infračervenou širokoúhlou kamerou bude přístroj Wide-Field Instrument, který bude ve velkém mapovat naši Galaxii i vzdálenější vesmír. Kamera bude mít rozlišení 288 megapixelů. Dále WFIRST na své palubě ponese koronograf pro pokročilá pozorování exoplanet (planet, obíhajících kolem jiných sluncí), jehož součástí bude disk pro přesné odstínění rušivého světla jejich mateřských hvězd.

Pro objevování nových exoplanet bude WFIRST používat zejména metodu tzv. gravitačních mikročoček, tedy ovlivňování světla hvězdy gravitačním polem před ní procházející exoplanetou. Podle dnešních odhadů by mohl objevit až 20 tisíc nových exoplanet.

Vědci doufají, že WFIRST podstatně rozšíří mj. naše poznatky o vývoji vesmíru, galaxií v něm a zodpoví i řadu otázek kolem vlastností temné hmoty a temné energie. NASA získala od NRO ještě jeden podobný vesmírný dalekohled, ten ale bude zatím sloužit jako případná rezerva za WFIRST.

Zdroje: WFIRST, HubbleSite, Space.com 1, Space.com 2, Popular Science, Interrete, SpaceFlightNow, PlanetQuest, Youtube 1, Youtube 2

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio