Nejstarší předek býložravců
300 milionů let stará fosilie plazího mláděte naznačuje, jakým způsobem se ze suchozemských masožravců vyvinuli první skuteční býložravci.
Vznik býložravosti, herbivorie, byl v evoluci života na souši nesmírně významný. Díky němu mohli obratlovci poprvé začít přímo využívat ohromné zdroje, které jim poskytovaly rostliny. Tito býložravci se pak zase stali hlavním zdrojem potravy pro velké suchozemské predátory. Jak přechod od masožravců k "vegetariánům" probíhal, nyní naznačila nově objevená studie 300 milionů let starého plaza. Pochází z Kansasu a obsahuje část lebky, většinu páteře, pánev a zadní končetiny. Patřila nedospělému jedinci, který zaživa měřil méně než 20 centimetrů. Vědci z Torontské univerzity a Leibnizova institutu určili, že jde o nový druh a pojmenovali jej Eocasea martini. Srovnání jeho anatomie s podobnými druhy ho zařadilo mezi synapsidní (savcům podobné) plazy z čeledi Caseidae .
Eocasea, která žila asi 80 let před začátkem éry dinosaurů, je jedním z nejstarších známých příbuzných moderních savců. Její objev také zaplnil asi 20 milionů let dlouhou mezeru na fosilním záznamu a prokázal, že čeleď má mnohem starobylejší původ, než jsme se zatím domnívali. Co je však nejpodstatnější, je její způsob života. Dospělá Eocasea byla masožravá a živila se hmyzem a dalšími drobnými živočichy. Mláďata však byla býložravá. Podle vědců to naznačuje, že velcí býložravci se vyvinuli z malých masožravců, jako byla právě Eocasea. Ta by mohla být vůbec prvním zvířetem, které odstartovalo proces, jehož výsledkem jsou suchozemské ekosystémy s mnoha druhy býložravců, menším počtem predátorů a několika málo vrcholovými predátory.
Výsledky studie však také ukázaly, že schopnost trávit na vlákninu bohaté rostlinné tkáně nevznikla jen u linie, do níž patří Eocasea. Ve skutečnosti se býložravost během evoluce objevila nejméně pětkrát nezávisle na sobě, z toho dvakrát u plazů. Přechod od masožravosti k býložravosti také způsobil dramatický posun ve velikosti zvířat. Nejlepším příkladem je právě linie, do níž patří 300 milionů let stará Eocasea. V dospělosti vážila méně než dva kilogramy, ale její 270 milionů let starý příbuzný a také největší zástupce čeledi jménem Cotylorhynchus už vážil víc než 500 kilogramů.
Zdroj: ScienceDaily, PLOS ONE
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
