Nejstarší velká kočka
Podčeleď velkých koček zřejmě vznikla o miliony let dříve, než jsme se domnívali. Navíc na jiném místě, než naznačovaly dosavadní fosilní nálezy.
Dosud nejstarší známé fosilie velkých koček (Pantherinae) jsou staré 3,8 milionu let a pocházejí z Afriky. Molekulární studie však naznačují, že kolébkou velkých koček nebyla Afrika, ale Asie, a to v době před 10 až 11 miliony lety. Tento rozpor byl bez nového fosilního nálezu prakticky neřešitelný. Tím, kdo jej konečně získal, je paleontolog Jack Tseng z Amerického přírodovědného muzea v New Yorku. Se svým týmem hledal fosilie obratlovců na Tibetské plošině, kde kromě kostí různých býložravců objevili i zuby, několik čelistí a lebku dosud neznámé kočkovité šelmy.
Pravěká velká kočka, která dostala pojmenování Panthera blytheae, žila před 5,95 až 4,10 miliony let. Je tedy starší než africké nálezy a podporuje teorii, podle níž velké kočky pocházejí z Asie. Vzhledem připomínala současného sněžného levharta, s nímž sdílela některá přizpůsobení životu ve vysokohorských podmínkách – například širokou lebku, v jejíchž dutinách se ohřívá chladný vzduch. Byla však asi o 10 % menší.
Objev Panthera blytheae zřejmě pozmění náš dosavadní pohled na evoluci velkých koček. Vědci totiž zkombinovali data získaná zkoumáním fosilií s molekulárními daty a došli k závěru, že velké kočky mohly vzniknout už před 16,4 miliony lety.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
