Některé brazilské hydroelektrárny mohou produkovat víc skleníkových plynů než uhelné
Energií z vodních elektráren pokryje Brazílie 80 procent spotřeby. Lidé tento zdroj považují za jeden z nejčistších. Podle nové studie ovšem mohou některé hydroelektrárny produkovat více skleníkových plynů než elektrárny tepelné.
Studii publikoval odborný časopis Environmental Research Letters. Upozornila na ni nejdřív brazilská verze BBC a pak i další média.
Jde o závažnou věc. Brazilská vláda totiž plánuje vyrábět většinu elektřiny pro celou zemi v Amazonii, kde je vody dostatek, zároveň si ale dává záležet na ochraně klimatu.
Podle zmíněné studie by ovšem třetina z 18 nových či plánovaných hydroelektráren v Amazonii mohla produkovat stejné množství skleníkových plynů jako zdroje spalující fosilní paliva. Dvě z nich by mohly být dokonce horší než uhelné.
Některé hydroelektrárny v Brazílii nejsou podle nové studie tak ekologické, jak se předpokládalo. Detaily zjišťoval zpravodaj David Koubek
Problém představují skleníkové plyny, které se dlouhodobě uvolňují ze dna, především ze zaplavené biomasy. Jde o oxid uhličitý a metan.
Přelomová studie vypočítala, že množství těchto plynů bude pravděpodobně svědčit v neprospěch některých elektráren.
Konkrétně tam, kde se zaplaví rozsáhlé ploché území s hustou vegetací, ale kde není výkon turbín tak velký. Brazilské elektrárny totiž nejsou jako ty na Vltavě, kde jsou k dispozici hluboká údolí.
Už dříve mnozí Brazilci protestovali prosti stavbě přehrad v Amazonii. Zejména proti Belo Monte, která se má stát třetí největší vodní elektrárnou na světě.
Kritikům se nelíbí přesidlování původního indiánského obyvatelstva. Kvůli kontroverzní hydroelektrárně na přítoku Amazonky by se mělo stěhovat téměř 20 tisíc lidí. Ne všichni dotčení jsou ovšem proti.
Existují také pochybnosti, jak bude nová elektrárna účinná. Některé studie upozorňují na to, že vzhledem k určitým změnám v Amazonii nemusí mít po celý rok dostatek vody.