Netopýři ušetří americkým farmářům miliardu dolarů ročně. Bude to víc, odhaduje odborník

Vědci z Univerzity v Jižní Illinois provedli sérii pokusů, aby potvrdili ekonomickou a ekologickou hodnotu netopýrů pro americké farmáře.

Tým odborníků v obilných polích vybudoval ze sítí větší množství experimentálních uzavřených prostorů o velikosti 20 x 20 metrů a vysokých 7 metrů, které pak zavěsili.

Tam se mohl volně dostávat hmyz, ale už ne netopýři.

Měření během dvou let ukázalo, že tam, kam nemohli netopýři, bylo o 56 % více poškozených zrn obilí a o 59 % více larev červů než na místech, kam volně netopýři mohli.

Z ceny obilí pak vědci odvodili přibližnou hodnotu, kterou ročně představují pro farmáře „služby“ netopýrů.

Cena takových „služeb“ nejde podle Martina Maláče z České společnosti pro ochranu netopýrů tak jednoduše vypočítat, a může být dokonce daleko vyšší:

„Rozhodně je nepopiratelné, že netopýři poměrně velký přínos mají. Dá se spočítat, kolik každý netopýr za letní sezónu spořádá hmyzu denně a kolik spořádá netopýří kolonie. Ve Spojených státech jsou v jeskyních kolonie netopýrů, kteří mají i kolem několika miliónů jedinců. Myslím si, že tam to není miliarda, to je možná pro farmáře v Illionois, ale to jsou desítky miliard dolarů, které by takto netopýři mohli člověku ušetřit.“

Netopýry v Americe ohrožuje syndrom bílého nosu

Autoři studie se snaží upozornit i na větší ochranu netopýrů kvůli syndromu bílého nosu.

Netopýr hnědavý (Myotis lucifugus) se syndromem bílého nosu|foto: New York Department of Environmental Conservation

Nemoc způsobuje houba, půdní plíseň s latinským názvem Geomyces destructans, která se vyskytuje v sedimentu v jeskyních.

Plíseň netopýrům napadá neosrstěné částí, uši, čumáky a blány křídel.

Hlavně v Severní Americe vytváří houba na lysých částech těla bílý povlak. Od toho mají netopýři charakteristický bílý nos, a proto také vznikl název syndrom bílého nosu.

Geomyces destructans způsobuje kožní léze a boláky na kůži, které jsou vstupní branou pro další infekce.

Hlavním škůdcem obilí v USA je černopáska bavlníková. Její larvy poškozují obilí, bavlnu, rajčata a další plodiny. Navíc rozšiřují plísně, které pak mohou být toxické pro lidi i dobytek. Hlavním predátorem černopásky jsou právě netopýři.

Během zimování, kdy jsou netopýři nehybní a mají utlumený metabolismus, houba proniká do těl netopýrů, kde se usazují spóry. Plíseň může netopýry i zabít.

V Evropě to není s plísní u netopýrů naštěstí tak hrozné.

„V Evropě zatím nemá ta plíseň takové účinky jako v Severní Americe, kde netopýři během zimování masivně hynou. U nás se netopýři očistí a jsou schopni normálně fungovat další roky bez problémů,“ potvrzuje Martin Maláč.