Nová britská senzace má jméno TOY
Pětice TOY je typickým britským objevem. Rockové kvinteto, o kterém si na amerických portálech nepřečtete ani čárku, zatímco v Anglii na hudební fanoušky shlíží z přebalů tištěných médií, vsadilo na podobný průnik historií jako dnes ostřílení The Horrors. A podobně jako v případě Farise Badwana a spol. roztočilo imaginaci hudebních publicistů na plné obrátky.
Na začátku příběhu o TOY bylo jiné kvarteto – Joe Lean & The Jing Jang Jong. Parta, kterou mnozí přirovnávali k Razorlight a která se v roce 2008 dostala na prestižní seznam nadějí BBC Radio 1 „Sound Of ...“, se rozpadla na základě konfliktu s vlastním vydavatelem.
Trojice Tom Dougall (mladší brácha Rose Elinor Dougall z The Pipettes), Dominic O'Dair a Maxim „Panda“ Barron zůstala po rozchodu pohromadě a předloni už s novými spoluhráči koncertně debutovala jako TOY. Hudebně vsadila na méně halekavou rockovou strunku, přesto jejich úsporný kytarový pop brzy našel své příznivce, jimž v těchto dnech pánové s dámou (klávesačka Alejandra Diez) předkládají první dlouhohrající vizitku.
Rodičovské vlivy ze sebe člověk jen tak neshodí. Zpěvák a kytarista Tom Dougall vyrostl v rodině hudebních fanoušků, přičemž otec Alaistar byl nejen vinylový sběratel, ale také vlivný brightonský folkař. A láska k hudbě, která je primárně spjatá s černými koláči, to znamená s rockem 60.–80. let, se promítla do hudby pětice více než zřetelně. V souvislosti s TOY pozorného posluchače ihned napadne podobnost s The Horrors, kteří ve svých začátcích také museli potěšit leckterého revivalistu. Mladá kapela má ale štěstí, že na rozdíl od mnoha milců dob minulých dokázala koktejl inspirací z minulosti namíchat s vlastními štěpnými nápady v rozumném poměru.
Téměř v každé recenzi se kvintetu připisují krautrockové konotace. Ne, že by nebyly především v nejdelších skladbách k nalezení, přesto výrazněji se do debutové desky obtiskly vlivy kapel přelomu 80. a 90. let, jež psychedelii minulosti přetavily do mnohem energičtější podoby. Zatímco tedy The Horrors na prvních dvou deskách opravdu mocně divočili, TOY už od počátku věděli, jak se správně chovat. Ovšem i přes primární rockovou uhlazenost nám pětice předkládá zajímavou skládanku nálad.
Jesus & Mary Chain, The Ride, Primal Scream, House Of Love. Ti všichni mohou stát u právě zrozené desky TOY jako její sudičky. A za nimi v druhé řadě se mohou tísnit mladší pokračovatelé – David Holmes nebo Dirty Vegas. Ti všichni dokázali ve své tvorbě nahrát přístupné (indie) hity vyznačující se jistou poprockovou instrumentální úsporností.
TOY nabízejí na debutu dvanáct skladeb s průměrnou stopáží překračující čtyři minuty, přesto neotravují posluchače úmornými sóly. Atmosféru svěžích písniček gradují zesilováním jednotlivých sonických vrstev, přičemž ty kytarové po „sudičkovském“ vzoru hrají u pětice prim. TOY úspěšně a dost možná nevědomky balancují na tenké hraně mezi rockovou vágností a popovou euforií. A zatím jim to vychází. I když, to jen tak mezi námi, o zas tak zásadní událost, jakou z bezejmenného debutu udělala ostrovní média, se v případě TOY nejedná.
TOY – TOY (Heavenly, 2012)
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
