Nové léky na staronové choroby? Výzev je mnoho a cesta složitá, říká expert

„Aspirin změnil celý přístup k lékům,“ uvedl expert. „Do té doby byla oblast léčiv doménou především přírodních prostředků, bylinek a dalších organických látek, ale aspirin byl první přípravek, který se začal vyrábět chemicky.“

To znamenalo obrovskou změnu v dostupnosti i v kvalitě. „Kyselina acetylsalicilová byla syntetizována jako čistá, takže se zmenšilo množství nežádoucích účinků. Šlo o milník na cestě léčby, tak jak ji známe dnes.“

V průběhu doby se ukazují další pole, kde lze nějaký léčebný přípravek využít, a to platí i pro aspirin. „Protože obecně funguje jako protizánětlivý přípravek a pomáhá proti srážlivosti krve, tak jsou studie, které tvrdí, že může aspirin předcházet infarktu myokardu.“

„Máte ale také studie, které tvrdí, že nadměrné užívání aspirinu může vést ke značnému množství nežádoucích účinků a ohrožovat lidské zdraví. Navíc jde o velmi rozšířený přípravek, takže může docházet i k lékovým interakcím,“ upozornil Dvořáček.

Současnost patří tzv. biologikům

V dnešní době se ty nejmodernější léčiva, tzv. biologické přípravky vyrábějí v živých organismech. „Jsou to molekuly, které jsou výrazně větší a složitější.“

„Prvním biologikem, které se k nám dostalo, byl inzulín, ale dnes jde o přípravky z oblasti onkologické léčby, revmatoidní artritidy ale i nervově degenerativních onemocnění. To je ta nová cesta, nový trend, kam směřuje vývoj v oblasti nových léků.“

Dvořáček soudí, že oblastí, ve kterých čekáme na přelomový lék, kterým byl ve své době aspirin, je dnes spousta. „Tím, že jsme dnes schopni nemoci lépe diagnostikovat, tak zjistíme, že třeba jen v oblasti rakoviny krve je přibližně padesát různých typů onemocnění.“

Díky tomu dnes věda dokáže lépe identifikovat příčinu, čímž ale také vzniká obrovské množství výzev pro velmi úzké množství pacientů.

Diabetes, mor našeho století

„Za jednu z nejzávažnějších hrozeb považuji diabetes, který je morem našeho století. Jen v české populaci je to 2 miliony Čechů. Další podobnou metlou jsou kardiovaskulární onemocnění nebo Parkinsonova a Alzheimerova choroba. Tyto nemoci nás čím dál tím víc straší, jsou čím dál tím lépe diagnostikovatelné, takže máme pocit, že jich přibývá.“

Farmaceutický průmysl snaží přijít s účinnými preparáty proti těmto chorobám, ale ne příliš úspěšně. „Například u Alzheimera bylo jen za posledních 8 let přibližně 123 velmi slibných molekul, které se dostaly do 2. a 3. fáze klinického hodnocení.“

„Ve finále ani jedna z molekul nesplnila očekávání, a k pacientovi se dostal pouze jeden přípravek, který navíc jen tlumí projevy onemocnění, ale neléčí.“

Mgr. Jakub Dvořáček|foto: Marián Vojtek

Výzev, které stojí před farmaceutickým průmyslem je tedy mnoho a cesta je složitá, soudí ředitel.

„Navíc na farmaceutické společnosti kladou regulátoři čím dál tím větší množství požadavků ohledně bezpečnosti a nežádoucích účinků. To je na jednu stranu dobře, ale zdražuje to vývoj nového přípravku a prodlužuje se proces, kdy se přípravek dostane k pacientovi,“ konstatoval Jakub Dvořáček.