Nové poznatky sondy Cassini o Saturnově měsíci Titan
Americká sonda Cassini, která už skoro 10 let obíhá kolem planety Saturn, mimo jiné též pravidelně zkoumá některé Saturnovy měsíčky, ke kterým se zrovna přiblíží. Nedávno se tak například uskutečnil již stý průlet sondy kolem obrovského měsíce Titan, který je větší než planeta Merkur a má atmosféru hustší než Země.
Minulou středu se po speciálním manévru sonda Cassini přiblížila k Titanu zatím naposledy. Objektem jejího zájmu byla zejména zvláštní jezera na jeho povrchu, sestávající pravděpodobně díky nízké teplotě na povrchu hlavně z kapalných uhlovodíků, spolu se zvláštními nestálými útvary, které se na nich objevují a které odborníci zatím pracovně nazvali „ostrovy”.
Jedním z důležitých experimentů během průletu byla radiová komunikace sondy se Zemí, která zahrnovala odraz sondou vysílaných radiových signálů od Titanova povrchu. Příjem těchto zeslabených signálů na Zemi byl možný jen díky velkému poli koordinovaně pracujících radarových antén v Austrálii. Analýza takto odražených a povrchem pozměněných signálů umožní odborníkům dozvědět se řadu informací o podobě povrchu Titanu a o materiálu, ze kterého je složen. Momentálně odborníci považují za pravděpodobné, že se na povrchu vyskytují velká i malá jezera, vyplněná metanem, etanem a příměsí v nich rozpuštěného dusíku, a že je povrch těchto přírodních nádrží většinou dokonale hladký, skoro jako zrcadlo.
Nemáme však o tom zatím žádné přímé důkazy a další analýza echa radiových signálů sondy Cassini bude proto velmi cenná. Při minulé „radiové seanci”, 17. května 2014, se experiment soustředil na odraz radiových vln v oblasti velkých jezer Ligeia Mare a Kraken Mare. Naposledy šlo o prozkoumání oblasti, která leží mezi nimi a která je vyplněna menšími útvary, připomínajícími říčky, kanály nebo jezírka. Výsledky tohoho experimentu by mohly být k dispozici během 10 dnů.
Z další podobné ale již skoro rok staré „radiové seance” v červenci 2013 však již planetologové získali zajímavá data, týkající se velkého jezera Ligeia Mare. V této oblasti se najednou objevil souvislý světlý objekt, který tam předtím (při radarovém průzkumu v roce 2007) nebyl a který proto odborníci nazvali Kouzelný ostrov. Půjde zřejmě o nějaký přechodný útvar, který se bude měnit v čase, zatím však není jasné, jaká je jeho věcná podstata. Jedním z možných vysvětlení je působení větru či deště na povrch jezera, kde se pak následně vytvářejí vlny. Možných vysvětlení je však víc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
