Nové projekty rychlodráhy Hyperloop

Technologický magnát a vizionář Elon Musk představil v srpnu roku 2013 světové veřejnosti svůj koncept vysokorychlostní potrubní dráhy, která by mohla být pro cesty na vzdálenosti mezi 500-1500 km rychlejší i hospodárnější volbou než všechny ostatní druhy dopravy. Svůj koncept Musk nazval Hyperloop (Hypersmyčka).

Princip jeho dopravního systému je založen na velmi rychlém pohybu vznášejících se hermetických kapslí uvnitř potrubí, kde je udržován velmi nízký tlak vzduchu (s rychlostmi až 1200 km/hod). Musk současně předal svůj propracovaný koncept veřejnosti i firmám k obecnému využití. Jako nejnadějnější v tomto směru dnes vypadá úsilí inovátorské firmy Hyperloop One, dříve známé jako Hyperloop Technologies, a konkurenční firmy Hyperloop Transportation Technologies (HTT).

První praktická zkouška

Firma Hyperloop One, která nedávno provedla první praktickou zkoušku elektromotoru určeného pro tento systém v nevadské poušti, začala vzápětí jednat o realizaci linek Hyperloopu v Rusku. Zde navázala partnerství s tamní korporací Summa Group, jejím hlavním vlastníkem a ruským magnátem Magomedovem i s ruskou vládou.

V první pokročilé fázi by se mělo jednat o výstavbu rychlodráhy v rámci moskevské aglomerace, kde žije asi 16 milionů lidí. Moskevský Hyperloop by měl být plně integrován do stávajícího systému hromadné dopravy v Moskvě a jejím okolí a zkrátit lidem denní dopravu na zlomek dnešního času. Perspektivně firma uvažuje také o vybudování nákladní verze Hyperloopu, která jako novodobá „Hedvábná stezka“ povede z Číny přes Rusko až do Evropy.

Na této trase budou převáženy zejména nákladní kontejnery. Další projektovanou možností je tímto způsobem propojit Moskvu s přístavy Baltského moře a Petrohradem, tato iniciativa však spíše vychází z prostředí lokálních ruských firem a organizací a její financování je zatím nejisté.

Hyperloop One také uvažuje o pasažérské lince mezi Helsinkami a Stockholmem dlouhé 480 kilometrů, kde by cesta mezi oběma městy trvala asi 30 minut. Část příslušného potrubí by se měla nacházet pod hladinou Baltského moře, přesněji řečeno uvnitř podmořského tunelu, vedeného pod mořským dnem. Poměrně velké investice do tohoto tzv. “Nordického Hyperloopu” by se měly vrátit po 10 letech provozu.

Další podmořské úseky potrubí Hyperloopu chce firma vybudovat u kalifornského pobřeží, kde by se tímto způsobem přestěhovala ústí nákladních terminálů ze zahlcených pobřežních přístavů na platformy na širém moři.

Firma boduje i na soutěžích

Kromě toho firma Hyperloop One navazuje partnerské kontakty podobného typu v Nizozemí, Švýcarsku, Dubaji, v Kalifornii (přesněji v okolí Los Angeles) a ve Velké Británii. Mj. spolupracuje s francouzskou železniční společností SNCF a s designéry ze společnosti Deutsche Bahn Engineering & Consulting. Zároveň i v rámci celosvětové soutěže Hyperloop One Global Challenge firma hledá různé návrhy a s nimi spojené týmy pro realizaci rychlodráhy Hyperloop v různých částech světa.

První sérii návrhů posoudí odborná porota koncem tohoto roku. Bude však trvat ještě nejméně 4 roky, než firma Hyperloop One zahájí první komerční operace, pravděpodobně na Dálném Východě, kde spojí první 70 kilometrů dlouhou linkou průmyslovou čínskou provincii Ťi-lin a ruský přístav Zarubino. Do té doby musí firma plně vyvinout a odladit všechny nezbytné komponenty systému.

Zdroje: Hyperloop Global Challenge, Bloomberg, The Verge, The Science Explorer, ScienceAlert, Venture Beat, RT.com, TechnoBuffalo, Digital Trends, Hyperloop One, Futurism 1, Futurism 2, Futurism 3, Israel Homeland Security, Wired, Youtube