Nový Wajdův film o Lechu Wałęsovi v českých kinech

19. duben 2014

Od 4. dubna si mohou obyvatelé několika českých a moravských měst zajít do kina na nový polský film světoznámého režiséra, 88-letého Andrzeje Wajdy nazvaný Wałęsa: Člověk naděje. Proč stojí za to tento životopisný snímek o nositeli Nobelovy ceny za mír a vůdci polské Solidarity vidět?

Nový film Andrzeje Wajdy měl v polských kinech rekordní návštěvnost, velmi brzy se také objevil na televizních obrazovkách a na DVD. To mimo jiné dokazuje, že Poláci se o svou národní minulost opravdu zajímají.

Režisér Andrzej Wajda se k historii své vlasti vrátil za posledních deset let už podruhé – připomeňme Katyň z roku 2007. Filmový kritik Lukáš Jirsa však ukazuje, že nový film zapadá do kontextu Wajdova díla mnohem hlouběji:

„On tímhle filmem navazuje na své politicky orientované snímky z přelomu 70. a 80. let, na slavné snímky Muž z mramoru a Muž ze železa, který také potom získal Zlatou palmu v Cannes, a uzavírá tím vlastně politicko-společenskou trilogii. V tomto případě jde o jediný film, který končí pozitivně z těch jeho tří; on vlastně říká, že to je jediný film vůbec, který končí pozitivně. A myslím si, že to je dobré znamení v těchto pro Evropu těžkých časech.“

Z filmu Wałęsa: Člověk naděje

Lecha WałęsuWajda nevykresluje jako dokonalého člověka. Je to však především člověk naděje, u něhož nelze přehlédnout jeho křesťanské zakotvení. Navíc je to muž zdravého selského rozumu, který se nikdy ničeho nebál a jde si tvrdě za tím, co považuje za správné.

Vystihuje to věta, kterou vyslovuje v rozhovoru s italskou novinářkou: „Když nikdo jiný nechtěl promluvit, tak jsem se ozval já!“ A jak Lecha Wałęsu charakterizuje jeho filmový představitel Robert Więczkiewicz?

„Lech Wałęsa má v sobě nejméně tisíc lidí a nikdy dopředu nevíme, co Lech Wałęsa řekne a co udělá. Když jsem se připravoval na tu roli (a já jsem se připravoval velice důkladně), můžu vám zcela jistě říct, že je to člověk nesmírně charismatický, je velice inteligentní a předvídavý, je to člověk velice silný a taky velmi silně věřící.“

Řadu českých diváků po shlédnutí filmu Wałęsa: Člověk naděje napadne, zda by si nezasloužil podobný film i náš Václav Havel. I on patří k osobnostem, které jsou ve své vlasti hodnoceny velmi různorodě. Wajda se navíc musel vyrovnat s problémem, že jeho filmová postava stále žije. Jak se mu to podařilo? Odpovídá Lukáš Jirsa:

„Musí to být velice těžké pro režiséra fabulovat nad postavou, která potom přijde a řekne: ‚Ale takhle to vůbec nebylo.‘ Ono v případě Lecha Wałęsy je to dvojsečné, protože Lech Wałęsa je dneska i v Polsku postavou velice kontroverzní. Už není tím hrdinou, kterým byl v 80. letech, a vlastně ještě více než náš Václav Havel se po revoluci stal člověkem budícím vášně a emoce na jedné i na druhé politické straně.“

Film Wałęsa: Člověk naděje se v našich kinech promítá 14 dní. Přesto si na něj během Velikonoc mohou zajít diváci pouze v pěti městech. Jako bychom o film přinášející naději už ani nestáli.

autor: Petr Vaďura
Spustit audio