O robotech a počítačovém vidění

6. leden 2016

Jak vylepšit metody vnímání, navigace, rozhodování a plánovaní pro autonomní roboty, které zkoumají vzdálené planety? Jak funguje 3D měření a k čemu slouží rekonstrukce z obrazu? Hostem Studia Leonardo byl kybernetik Tomáš Pajdla.

Přiblížil, jak se sbírají informace ze vzdálených planet ve 3D rozlišení, nebo jak se technicky robot na vzdálenou planetu dostane, a jak posílá obrázky ve 3D rozlišení na Zem. Ptali jsme se také na to, jaké příležitosti má v životě výzkumník v počítačovém vidění, rozpoznávání a robotice, a zda je to dobrá volba pro život.

Co je to vlastně robot?

Robot je inteligentní a samostatně fungující přístroj. Vaším cílem je udělat roboty co nejvíce nezávislé na člověku, tak aby samy dokázaly najít zajímavé cíle a cestu k nim. Aby uměly vyfotografovat vesmírné objekty, analyzovat jejich vzorky, které pak, v co nejvyšším rozlišení, pošlou zpátky na Zem. Jak jste daleko? „Je otázka, jak je daleko lidstvo. Ale pokud se zaměříme na planetární výzkum, tak autonomní roboty, vozítka jsou schopni autonomně vnímat své okolí pomocí kamer, měřit terén a na základě toho se autonomně rozhodovat, kudy jet, naplánovat cestu a to potom vykonat,“ říká Tomáš Pajdla.

Definic, které říkají co to je robot je několik, kterou používáte vy? „Otázka je, jestli myslíte Čapkova robota nebo technické zařízení. Co je robot, není snadné definovat. Pro Čapka to byl umělý člověk, pro některé lidi je to kuchyňský robot. Pro nás ty roboty mají určité charakteristiky, které jsou zajímavé – vnímají svět kolem sebe, dokáží se na základě toho vnímání nějak rozhodovat, co udělat dál, a jsou složité.“

Hostem středečního Studia Leonardo byl Tomáš Pajdla z Katedry kybernetiky Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, autorem pořadu je Terezie Jirásková, moderoval Jan Bumba.

Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu v článku nebo v archivu pořadu v iRadiu.

Spustit audio