O Svatováclavský pramen pečuje bývalý revírník 20 let. Místo hlídá i socha mladé dívky

17. leden 2018
Česko – země neznámá

Lesní studánky sloužily po staletí divoké zvěři i poutníkům, aby se občerstvili. Někdo se ale o zdroj vody musel starat. Václav Broukal například upravuje Svatováclavský pramen na jižním úbočí kopce Skalka ve Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Věnuje se mu už 20 let.

Několik metrů od pramene ční ze země kamenný mezník z dob Marie Terezie, která tu kdysi nechala pořádně proměřit své pozemky. Chtěla mít přesný přehled o majetku a z něj odváděných daních. Vedle samotného pramene vede pozemková hranice. Kolem roste dvě staletí starý borový les, dnes velká vzácnost.

A jak se ke Svatováclavskému prameni dostanete? Jako orientační bod mohou posloužit ze severu slavné Holašovice, zapsané na seznamu historického a kulturního dědictví UNESCO. Z nich se vydáte směrem na Jankov a z jankovské návsi vlevo až k lesu a hájence. Tam žije bývalý revírník Václav Broukal, který vám cestu rád ukáže nebo vás na místo sám dovede.

Anebo se ke Svatováclavskému prameni můžete vydat od jihu, tedy z Křemže na Chmelnou a pak nahoru do kopce.

„Okolí pramene jsem začal upravovat ještě v době, kdy jsem pracoval u státních lesů jako revírník, voda tady tekla už po staletí, možná tisíciletí, a tak jsem chtěl ji nějak zužitkovat," vysvětluje Václav Broukal, člověk, který se tomuto kraji doslova upsal. Nejen, že bydlí doslova za kopcem, ale poslední dvě desetiletí věnoval velkou část svého volného času právě tomuto kouzelnému místu.

Dívka nad Svatováclavským pramenem

„Nejdříve jsem vyhloubil jedno jezírko, později druhé. To aby se voda měla kde shromažďovat a lidé ji měli odkud brát. Pak mi ale došlo, že místu něco chybí. A tak jsem začal se stavbou," vzpomíná Václav Broukal. Tou je myšlena malá taverna, která zakrývá samotný pramen.

U pramene najdete také sochu klečící dívky, která podle Václava Broukala pochází ze severočeského Harrachova. Tamní sochař ji prý vytvořil ji někdy před půl stoletím podle podoby jedné ze svých dvou dcer. Pak cesty osudu zavály sochu do Jankova a poté až k prameni.

„Dívka má mírně skloněnou hlavu a hledí přímo do pramene. Vypadá to, jako by ji sochař tvořil přímo pro tohle místo, ale je to opravdu shoda okolností, že se sem dostala," dodává Václav Broukal.

Spustit audio